finance

Pojem vyjadřuje způsob úhrady, nikoliv způsob vzniku. Je vyústěním dlouhodobé fiskální nerovnováhy,

Má souvislost s rozpočtovým deficitem, ale veřejný dluh nemusí být součtem předchozích rozpočtových deficitů :

• rozpočtový deficit nemusí nutně ústit do dluhu

• existují mimorozpočtové příčiny vzniku veřejného dluhu

• rozpočtový deficit zachycuje fin. toky procházející rozpočtem

Veřejný dluh = souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu

Čistý dluh = hrubý dluh (celkové závazky) mínus pohledávky

V praxi:

Vládní dluh – celkový dluh sektoru vládních institucí

Státní dluh – závazky státu, ale bez závazků místních rozpočtů, mimorozpočtových fondů a bez státních záruk

Důsledky veřejného dluhu:

• rozpočtové - zvyšuje rozpočtové napětí, omezuje možnosti fiskální expanze

• mikroekonomické - deformuje domácí portfolio – státní dluhopisy jsou velmi atraktivní a vytlačují ostatní cenné papíry z portfolií držitelů

makroekonomické - má monetární důsledky klesá důvěryhodnost země pro zahraniční investory

Možnosti řešení problému veřejného dluhu

Veřejný dluh – z dlouhodobého hlediska je to odsouvání problému do budoucnosti Snížit objem veřejného dluhu lze:

a) pasivně

● pasivní cesta je založena na pozitivním působení vnějších faktorů: např. tempo ekon. růstu dlouhodobě a vysoce převyšuje reálnou úrokovou sazbu veřejného dluhu, dojde k prominutí dluhu, jsou přijaty mimořádné dary...

b) aktivně

složitější, vyžaduje aktivní politiku vlády (ta potřebuje širokou podporu veřejnosti – obtížné, protože opatření jsou pro voliče nepopulární)

Možnosti :

splacení dluhu vč. úroků z přebytků běžného rozpočtu. – Ideální řešení, v praxi spíše nereálné.

krytí dluhu z mimořádně vypsané dávky. – Velmi nepopulární krok.

monetární řešení. – Centrální banka bývá proti, zvláště je-li v postavení nezávislé instituce.