finance

a) Centralizovaný model

Výhody:

• jednotný postup při získávání daní a poplatků od daňových poplatníků,

• malá konkurence mezi nižšími územními celky.

Nevýhody:

• malý zájem municipalit o získávání rozpočtových příjmů z vlastních zdrojů,

• nebezpečí neobjektivnosti při rozdělování finančních prostředků pro nižší vládní úrovně, možné nebezpeční korupce

b) Decentralizovaný model

● vysoká autonomie nižších stupňů vlád a jejich rozsáhlé kompetence. V čisté podobě pro své nevýhody nerealizovatelný

Výhody:

• místní vlády jsou zodpovědné za efektivní využití finančních prostředků bezprostředně svým voličům,

• výsledky hospodaření jsou přímo patrné v daném místě a jejich nedostatky je možně rychle řešit.

Nevýhody:

• je oslaben vztah mezi příslušným místem a centrem,

• ústřední vláda může mít nedostatek prostředků pro celonárodní potřeby (obrana, dálnice),

• může docházet k nežádoucí migraci z chudých regionů do regionů bohatých,

с) Kombinovaný (smíšený) model

V tomto modelu je nutno:

• rozdělit pravomoci, kompetence a odpovědnosti,

• respektovat určitý stupeň kontroly ze strany vyššího stupně vlády,

• zohledňovat zájmy a preference nižších stupňů vlády stupněm vyšším,

Funkce veřejných financí a fiskální federalismus Možnosti decentralizace alokační funkce

● Centralizovaně by měly být zabezpečeny: veřejné statky, z nichž mají užitek všichni občané státu

● Vyšší stupně samosprávy by měly zabezpečovat: veřejné statky regionálního charakteru

● Obce by měly zabezpečovat: lokální veřejné statky – zajišťují pro své občany, národní veřejné statky s lokálním dosahem

Možnosti decentralizace redistribuční funkce

Cílem redistribuční funkce veřejných financí – zmírnit důchodovou a sociální nerovnoměrnost ve společnosti

Centralizace především na státní rozpočet, v omezené míře přerozdělování v rámci rozpočtové soustavy.

Dotace:

Účelové - adresné, pouze na konkrétní účel. Nevýhodou je administrativní náročnost, nutnost kontroly, příjemce není motivován k hospodárnosti.

Neúčelové – slouží k vyrovnávání rozdílů mezi oblastmi

Přednáška č. 9

Do rozpočtové soustavy ČR patří:

Soustava veřejných rozpočtů (státní rozpočet, rozpočty krajů, rozpočty měst a obcí, rozpočty příspěvkových organizací, rozpočty tzv. organizačních složek, rozpočty dobrovolných svazků obcí, rozpočty regionálních rad – spojených s ROP)

Mimorozpočtové fondy (státní účelové fondy, mimorozpočtové fondy měst, obcí a krajů)

Rozpočty obcí

• obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese plnou odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.

• za hospodaření obce nese odpovědnost pouze obec sama. Stát za hospodaření obcí a jejich závazky neručí, zákon o obcích však připouští, že tento závazek může stát převzít smluvně.

• při zpracování rozpočtu obce se vychází z rozpočtového výhledu (sestavován na 2-5 let).