Základy práva - Test 3

Způsobilost FO vlastními právními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti v pracovně právních vztazích jako zaměstnavatel vzniká:

1. narozením,

2. dosažením povinné školní docházky,

3. ukončením povinné školní docházky,

4. dosažením osmnácti let věku.

Pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat:

1. s absolventy škol a učilišť, s mladistvými, se zaměstnanci, o nichž to stanoví kolektivní smlouva, a to za žádných okolností,

2. s absolventy škola učilišť, s mladistvými a osobami se změnou pracovní schopností, a to za žádných okolností,

3. s absolventy škol a učilišť, s mladistvými a se zaměstnanci, o nichž to stanoví kolektivní smlouva. Tento zákaz neplatí, jestliže budoucí zaměstnanec písemně požádá zaměstnavatele o sjednání pracovního poměru na dobu určitou,

4. s absolventy škol a učilišť, s mladistvými a s osobami se změněnou pracovní schopností, a to za žádných okolností. Tento zákaz neplatí, jestliže budoucí zaměstnanec písemně či ústně požádá zaměstnavatele o sjednání pracovního poměru na dobu určitou.

Obecná výpovědní doba při končení hlavního pracovního poměru činí:

1. patnáct dnů,

2. tři měsíce,

3. dva měsíce, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak,

4. tři měsíce, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak.

Pracovní poměr lze zrušit ve zkušební době:

1. zákoníkem práce,

2. pouze při dodržení patnácti denní výpovědní lhůty,

3. z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu,

4. pouze z důvodů stanovených zákoníkem práce, bude-li písemně oznámení o zrušení pracovního poměru doručeno druhé straně tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.

Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci:

1. požádá-li o to těhotná žena, žena, která kojí nebo matka dítěte mladšího než devět měsíců, která pracuje v noci,

2. pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady pro výkon sjednané práce,

3. pozbyl-li zaměstnanec dlouhodobě předpoklady pro výkon sjednané práce,

4. je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku uznán nezpůsobilým pro noční práci.

Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci:

1. vždy při ukončení pracovního poměru výpovědí nebo dohodou,

2. při ukončení pracovního poměru výpovědi danou zaměstnavatelem z důvodu nadbytečnosti zaměstnance nebo ruší-li se zaměstnavatel nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel,

3. při ukončení pracovního poměru dohodou z důvodů nadbytečnosti zaměstnance nebo ruší-li se zaměstnavatel nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel,

4. při ukončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu nadbytečnosti zaměstnance nebo ruší-li se zaměstnavatel nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo při ukončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů.

Odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnanci na odložených věcech:

1. nese zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru a to vždy,