Makroekonomie

2. Pohyblivé kurzy (floating)

a)Čistý floating–tržní síly bez zásahu CB,

b) dirty floating–příležitostné intervence CB:

•směnné kurzy se vytvářejí na základě nabídky a poptávky na měnovém trhu,

•stát (prostřednictvím vlády nebo centrální banky) může tento vývoj ovlivnit pomocí nákupů či prodejů své měny (intervence na devizovém trhu),

•vsoučasné době nejpoužívanější systém.

Oslabování a posilování měny

•Devalvace-pokles (oslabení) úředně stanoveného měnového kurzu jedné měny vůči ostatním měnám v systému fixních kurzů.

•Revalvace-růst (posílení) úředně stanoveného měnového kurzu jedné měny vůči ostatním měnám v systému fixních kurzů.

•Apreciace-zhodnocení kurzu jedné měny vůči ostatním měnám v systému pohyblivých (plovoucích) kurzů.

•Depreciace-znehodnocení kurzu jedné měny vůči ostatním měnám v systému pohyblivých (plovoucích) kurzů.

Mezinárodní dělba práce

mezinárodní trh –mezinárodní dělba práce

Založena na využívání:

a)absolutních výhod

b)komparativních výhod

•Absolutní výhoda(autor A. Smith) –nižší výrobní náklady než mají jiné země

• Komparativní výhoda - Autor David Ricardo

•může existovat oboustranně výhodný obchod i mezi zeměmi, znichž jedna má na veškeré posuzované zboží absolutní výhodu a druhá absolutní nevýhodu •komparativní výhoda vede ke specializaci a oboustranně výhodné směně

•Ricardo dokazoval, že může existovat oboustranně výhodný obchod i mezi takovými zeměmi, znichž jedna vyrábí všechno zboží svyššími pracovními náklady než druhá.

•větší možnosti mezinárodní dělby práce

Teorie komparativní výhody

•Příklad:

•Pokud máme dvě země, které produkují dva stejné druhy komodit a platí, že •země A kvýrobě 10 tun obilí potřebuje 10 dělníků a na výrobu 10 tun brambor 15 dělníků a země B kvýrobě 10 tun obilí potřebuje 11 dělníků a na výrobu 10 tun brambor 18 dělníků,

•potom země ?má absolutní výhodu na výrobu jak obilí, tak brambor.

Teorie komparativní výhody

•Proč by tedy měla země A obchodovat se zemí B?

•Na základě pracovní teorie hodnoty dojdeme kzávěru, že vzemích A a B musí platit následující směnné poměry:

•Země A 10 tun brambor za 15 tun obilí (15 dělníků) •Země B 10 tun brambor za 16,36 tun obilí (18 dělníků)

•Vobou množstvích produkce brambor a obilí vzemích A a B je ztělesněno stejné množství práce a to vzemi A 15 dělníků a vzemi B 18 dělníků.

•Pro zemi A, sabsolutní výhodou na obě komodity, je výhodné začít obchodovat se zemí B, protože za 10 tun brambor vzemi B získá 16,36 tuny obilí, což je o 1,36 tuny více než vzemi A.

•Uplatňování komparativní výhody povede ke specializaci a to tak, že země A se specializuje na produkci brambor a země B na pěstování obilí.

Teorie komparativní výhody