Makroekonomie

Fiskální politika

• Cíl fiskální politiky = regulace agregátní poptávky a agregátní nabídky prostřednictvím nástrojů fiskální politiky.

• Nástroje fiskální politiky - vestavěné (též automatické) stabilizátory:

  • po svém zavedení do hospodářské praxe působí automaticky;

  • příkladem je progresivní daň z příjmů – v období konjunktury i recese působí jako stabilizátor;

  • období konjunktury – s růstem důchodů vyšší počet lidí podléhá vyšší daňové sazbě a míra čistých příjmů a výdajů je nižší, než bez zásahu státu;

  • období recese – klesnou-li důchody, získají někteří lidé nárok na sociální dávky, což zvýší jejich příjem i výdaje na vyšší úroveň;

  • daňový systém snižuje hodnotu multiplikátoru – z každé dodatečné Kč spotřebitel platí daň a jeho mezní sklon ke spotřebě klesá.

• Nástroje fiskální politiky - záměrná (diskreční) opatření:

  • opatření přijímaná vládou s cílem stabilizovat ekonomiku;

  • např. změna daňových sazeb nebo realizace vládních nákupů zboží a služeb;

  • diskreční opatření v době ekonomické recese cílí na podporu AD, v době konjunktury pak na její přibrzdění.

Multiplikátory

• Zvýšení (snižování) vládních výdajů, snížení (zvýšení) daní, zvýšení (snížení) transferových plateb

• zvýšení (snížení) domácího produktu Y (AD), vliv na zaměstnanost a cenovou hladinu.

Multiplikační efekt státních nákupů výrobků a služeb je shodný s multiplikačním efektem investic:

– multiplikátor vládních výdajů

Y = (1/(1-c)) .G e = 1/(1-c) = 1/s

Multiplikátor udává, o kolik se zvýší produkt, jestliže se státní nákupy výrobků a služeb zvýší o 1 Kč.

V případě, že dojde ke snížení daní, platí, že:

• část nových příjmů (nižší daně zvýší příjmy domácností a podniků) bude použita na spotřebu, a část bude uspořena. Úspory však nejsou součástí agregátní poptávky a tedy ji neovlivní;

• dodatečné příjmy, které vznikly snížením daní, mají po přeměně v investiční nebo spotřební výdaje multiplikační efekt;

• nicméně platí, že multiplikační efekt čistých daní je nižší, než multiplikační efekt státních výdajů. – multiplikátor transferů a daní

Y = c/(1-c) . (Tx nebo Tr) e=c/(1-c)

Srovnání změn daňových sazeb a změn výdajů

• Změny daňových sazeb:

  • změny daní lze snadno a rychle zavést a jejich účinek je relativně rychlý;

  • snížení daní může zvýšit motivaci lidí pracovat a investovat – ovlivnění AD;

  • nicméně vláda může stěží odhadnout, jak budou spotřebitelé na snížení daní reagovat – ti mohou získané peníze utratit nebo ušetřit.

• Změny vládních výdajů:

  • vládní výdaje mohou být směřovány cíleně do některého odvětví nebo regionu;

  • přímo se tak zvýší agregátní poptávka a v plné míře dojde k ovlivnění multiplikátoru;