Makroekonomie

3. Opatření proti recesi (reflační), tj. politika směřující ke zvýšení agregátní poptávky, např. zvýšením vládních výdajů nebo snížením úrokových měr.

4. Opatření proti inflaci (deflační), tj. snížení AD, např. snížením vládních výdajů nebo zvýšením úrokových měr.

Fiskální politika

• Fiskální politika používá veřejných rozpočtů (zejména státního rozpočtu) k regulaci agregátní poptávky a úrovně ekonomické aktivity.

• Cílem fiskální politiky je stabilizace vzájemných vztahů mezi ekonomickým růstem, zaměstnaností a inflací, tj. zajištění stability a prosperity země podporou ekonomického růstu, růstu zaměstnanosti a zmírňováním inflačních tlaků.

• Vykonavatelem fiskální politiky jsou vlády zemí a ministerstva financí.

• Veřejné výdaje tvoří podstatnou část HDP vyspělých ekonomik - příklad UK – kolem roku 1870 (podíl 8,8 %), devadesátá léta 20. století (bezmála 36 %),

Důvodem rostoucího významu veřejných rozpočtů je rostoucí význam veřejných statků ve vyspělých společnostech a intenzivnější přerozdělování.

• Další úkoly: – rozvoj veřejného sektoru a poskytování veřejných statků (Welfare State, Wohlfahrtsstaat); – přerozděluje důchody prostřednictvím daňové soustavy a systému transferových plateb; – zmírňování negativních důsledků externalit (např. prostřednictvím daní či pokut z emisí) a podpora kladných externalit (např. prostřednictvím ekologicky orientovaných výdajů státního rozpočtu).

Relativně samostatnými součástmi fiskální politiky jsou:

• daňová politika,

• výdajová politika,

• politika financování deficitů státního rozpočtu a státního dluhu.

Rozpočtové hospodaření

• Ve středu fiskální politiky je především státní rozpočet, který představuje plán všech příjmů a výdajů rozpočtové soustavy.

• Státní rozpočet je centralizovaný peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán státními orgány.

• Státní rozpočet je jen jednou, i když nejdůležitější, součástí soustavy veřejných rozpočtů.

Rozpočtová soustava v ČR

• Veřejné rozpočty = státní rozpočet + rozpočty regionálních a místních orgánů státní správy a samosprávy + rozpočty zdravotních pojišťoven + rozpočtové fondy veřejnoprávního charakteru (fond dopravní infrastruktury, fond bydlení, aj.) + rozpočty orgánů a organizací napojených přímo na vládu.

Funkce státního rozpočtu:

• ALOKAČNÍ – rozděluje prostředky s cílem zajistit efektivní plnění funkcí státu;

• REDISTRIBUČNÍ – přerozděluje prostředky mezi občany s cílem snižovat sociální rozdíly;

• STABILIZAČNÍ – nastavením příjmů a výdajů usiluje o stabilní vývoj ekonomiky.

Státní rozpočet

Státní rozpočet je závazným finančním plánem na období 1 roku. Návrh státního rozpočtu je sestavován vládou a schvalován parlamentem. Státní rozpočet má povahu zákona, proto vláda musí o jeho plnění průběžně informovat parlament. Na konci rozpočtového období se sestavuje tzv. státní závěrečný účet, který obsahuje konečné výsledky plnění státního rozpočtu a je projednáván a schvalován parlamentem. Situace, kdy rozpočet není schválen před zahájením daného roku se nazývá rozpočtové provizorium (v ČR se v tomto případě hospodaří až do schválení rozpočtu podle vládního návrhu rozpočtu).