Makroekonomie

1. Dobrovolná nezaměstnanost

• Nezaměstnaný hledá práci za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá, a proto práci nemůže nalézt.

• Míra a délka dobrovolné nezaměstnanosti závisí na tom, jaké alternativní příležitosti mají nezaměstnaní k dispozici (podpora v nezaměstnanosti, práce na černo).

• V obecné rovině platí: jsou-li podpory v nezaměstnanosti nízké a doba jejich poskytování krátká, je dobrovolná nezaměstnanost na nízké úrovni - nezaměstnaní lidé jsou motivováni k tomu, aby si rychle našli nové pracovní uplatnění.

2. Nedobrovolná nezaměstnanost

• Nezaměstnaní hledají práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří z nich by akceptovali dokonce mzdu nižší), avšak práci nemohou najít.

• Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti mohou být překážky bránící poklesu mezd (např. odbory, pakliže si za cíl vytknou prosazování vysokých mezd).

• Nezaměstnanost je zdrojem existenčních potíží, pocitu zklamání a beznaděje - nedobrovolně nezaměstnaný si práci nevybírá a přesto ji nemůže nalézt.

• Nedobrovolná nezaměstnanost postihuje zejména ty, kteří nemají dobré alternativní příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné.

• Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může stát rovněž uzákonění minimální mzdy - může vyvolat nezaměstnanost u profesí s nízkou mzdovou sazbou (nekvalifikovaná práce).

L´ -bod plné zaměstnanosti.

• bod E - představuje rovnováhu na trhu práce při mzdové sazbě W1 a množství pracovních sil L1

Pokud běžná mzda bude na úrovni W2, potom:

• vzniká na trhu práce nerovnováha

• W2B znázorňuje množství zaměstnaných pracovních sil

• BC představují pracovní síly ochotné nastoupit do práce při stávající mzdě - tyto pracovní síly tvoří nedobrovolnou nezaměstnanost (ačkoliv si přejí pracovat při stávající mzdě, nemohou práci nalézt)

• CL´ - představuje dobrovolnou nezaměstnanost při mzdě W2 (lidé, kteří při dané mzdě dávají přednost volnému času před prací)

• při mzdě nižší než rovnovážná mzdová sazba W1 - nedostatek pracovní síly (zaměstnavatelé nemohou nalézt dostatek pracovníků), protože převládá dobrovolná nezaměstnanost.

Přirozená míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti při které je trh práce v rovnováze se nazývá přirozená míra nezaměstnanosti.

• Na trhu práce dochází k pohybům: - lidé ztrácejí a nalézají práci.

• Když se počet lidí, kteří za dané období opustili zaměstnání, rovná počtu nezaměstnaných, kteří za stejné období naleznou zaměstnání, pak je trh práce v rovnováze. • Míra nezaměstnanosti, při které k tomuto stavu došlo, se nazývá přirozená míra nezaměstnanosti.

Přirozená míra nezaměstnanosti • Na trhu práce dochází k pohybům: a) míra ztráty práce (σ) = % lidí, kteří za určité období opustí zaměstnání, • L . σ = počet lidí, kteří za dané období opustili práci.