Makroekonomie

Příjmy státního rozpočtu

• Nenávratné (daňové, nedaňové),

• návratné (emise dluhopisů, bankovní úvěry).

Rozhodující částí příjmů státního rozpočtu jsou daňové příjmy:

• přímé daně (placené v závislosti na výši majetku, nebo příjmu plátce) - daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daně vztahující se k majetku;

• nepřímé daně (jsou zahrnuty v ceně výrobků a služeb) – daně univerzální (DPH), daně selektivní (monopolní daň uvalená na specifické zboží), daně spotřební (z uhlovodíkových paliv a maziv, lihu, vína, piva, tabákových výrobků atd.);

• daním podobné platby dané zákonem - cla na zboží, poplatky sociálního a nemocenského pojištění.

• Součástí příjmů státního rozpočtu jsou rovněž nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a dotace.

Výdaje státního rozpočtu

• Vládní nákupy zboží a služeb – neinvestiční (zahrnují mj. platy) a investiční (infrastruktura, vojenská technika aj.);

• transferové platby - platby ze státního rozpočtu za které příjemce neposkytuje žádnou protislužbu (podpory v nezaměstnanosti, výplaty starobních a invalidních důchodů, transfery podnikům aj.);

• příspěvky územním rozpočtům, ostatním neinvestiční výdaje, kapitálové výdaje, splátky úroků z vládních úvěrů.

Mandatorní výdaje – výdaje státu dané zákonem (např. dávky sociálního zabezpečení, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, kurzové ztráty při správě státního dluhu, realizace státních záruk, transfery mezinárodním organizacím aj.).

Saldo státního rozpočtu

• Aktivní saldo (rozpočtový přebytek), vyrovnané saldo, pasivní saldo (rozpočtový schodek).

• Situace, kdy výdaje státního rozpočtu > příjmy státního rozpočtu.

• Financování deficitu státního rozpočtu:

  • emise státních pokladničních poukázek a dluhopisů (obligací). V pozici investorů (věřitelů státu) jsou domácnosti, podnikový sektor, finanční instituce;

  • vnitřní (efekt vytěsňování spotřeby a investic) × vnější dluh (efekt vytěsňování exportu);

  • půjčka státního orgánu (např. Ministerstva financí) u centrální banky (ČNB) proti zástavě (kolaterál) cenných papírů, které jsou v portfoliu tohoto orgánu;

  • půjčka od zahraničních institucí (Mezinárodní měnový fond, Světová banka, soukromá zahraniční banka);

  • prodej státního majetku.

Monetizace státního dluhu – odkup státních dluhopisů centrální bankou → emise peněz → růst peněžní zásoby → inflace.

Deficit státního rozpočtu

• Veřejný státní dluh zatěžuje budoucí generace, které nakonec musí splatit jistinu i úroky, a to za cenu snížení spotřeby následujících generací.

• Emitované vládní cenné papíry konkurují soukromým investicím, protože jsou považovány za bezrizikové investice → investoři upřednostňují tyto CP před investováním do soukromého (rizikového) sektoru.

• Analýza státního dluhu – ukazatel podílu kumulované výše státního dluhu na HDP – poměr salda k HDP a poměr dluhu k HDP.

• Cyklický deficit – důsledek recese či deprese = HDP klesá pod potenciální produkt → klesá výběr daní (příjmy státního rozpočtu) a naopak rostou výdaje státního rozpočtu (výplata dávek v nezaměstnanosti, sociálních dávek atd.).

• Strukturální deficit – HDP na úrovni potenciálního produktu a nezaměstnanost je na své přirozené míře. Příčinou jsou vyšší vládní výdaje, než jsou příjmy.