Makroekonomie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Podobu funkce nabídky práce ovlivňuje působení dvou efektů: • Substitučního, který převládá při nižší mzdové sazbě → při zvýšení mzdové sazby zájem o práci roste, neboť růst mzdy motivuje člověka, aby nabízel více práce na úkor svého volného času, tzn., že nabídka práce roste až do určitého bodu.
• Důchodového, který převládá při vyšší mzdové sazbě → při vyšší mzdě si můžeme dovolit více volného času, tzn., že od určité mzdové sazby nabídka práce klesá → preference volného času.
Individuální nabídka práce • Nabídka práce je tvořena na základě působení dvou efektů: - substitučního a - důchodového.
Nabídka na trhu práce tržní nabídka Tržní nabídka práce = součet individuálních nabídek práce.
Mnohé substituční a důchodové efekty se vzájemně ruší, proto křivka nabídky práce je křivkou nepružnou.
Nabídka na trhu práce → L = LS(W/P) (+)
Poptávka po práci
• Poptávku po práci tvoří firmy, které poptávají práci (nakupují pracovní sílu),
• je závislá na výši mzdové sazby a je určena příjmem z mezního produktu práce,
• křivka poptávky po práci (D) je tedy shodná s křivkou příjmu z mezního produktu práce (MRP).
Zdůvodnění průběhu funkce: • přírůstek výstupu (produktu), který je výsledkem zaměstnání dodatečné jednotky pracovní síly, přičemž všechny ostatní vstupy jsou konstantní (klesá vybavenost práce kapitálem a proto klesá i produktivita práce); • příjem z mezního produktu práce představuje dodatečný příjem, který firma získá zaměstnáním dodatečné jednotky práce;
Poptávka po práci
• firma nacházející se v rovnováze a zároveň maximalizující zisk zaměstnává pracovníky až po bod, kdy příjem z mezního produktu práce je roven mezním nákladům na práci;
• mezní náklady na výrobní faktor - částka, o kterou vzrostou celkové náklady firmy, aby tato získala dodatečnou jednotku práce.
Poptávka na trhu práce L = LD(W/P) (-)
Zaměstnanost
Populaci země můžeme rozdělit na: • ekonomicky aktivní obyvatelstvo (zaměstnaní a nezaměstnaní) a • ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (děti, studenti, starobní důchodci, vězni...).
Jako nezaměstnaného označujeme obecně toho, kdo je schopen pracovat, chce pracovat, aktivně si práci hledá, ale je bez práce.
• Nezaměstnanost podle metodiky Eurostatu a Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) - osoby ve věku 15 až 74 let, které v daném období souběžně splňovaly tři podmínky: - nebyly zaměstnané, - aktivně hledaly práci ( předchozí 4 týdny), - byly připraveny k nástupu do práce (nejpozději do 14 dnů).
• Pokud osoba nesplňuje alespoň jednu ze tří výše uvedených podmínek, pak je buď zaměstnána, nebo ekonomicky neaktivní.
Měření nezaměstnanosti
• Míra nezaměstnanosti:
Klasifikace nezaměstnanosti