Makroekonomie

1. Měnově-politická inflace

• „Celková inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní“;

• tento indikátor upravuje míru inflace (vypočtenou indexem spotřebitelských cen) o vliv nárůstu cenové hladiny

• v důedku změn nepřímých daní;

• z výpočtu míry inflace je tudíž vyloučeno zvýšení cenové hladiny v důsledku nárůstu nepřímých daní;

• hlavním cílem Centrální banky je zajistit cenovou stabilitu; nárůst cenové hladiny však v důsledku změny nepřímých daní, o kterých rozhoduje vláda, není CB schopna přímo ovlivnit;

• proto je měnově-politická inflace očištěná od vlivů změn nepřímých daní.

2. Čistá inflace

• Ukazatel čisté inflace vyjadřuje přírůstek cen neregulované části spotřebního koše, který je dále očištěn od vlivu nepřímých daní, případně od vlivu rušení dotací;

• vylučuje vlivy administrativních opatření vlády, tedy vlivy fiskálních zásahů;

• výpočet vychází ze spotřebního koše;

• ve spotřebním koši je zahrnuto 117 položek, u kterých stát reguluje ceny (ceny plynu, elektrické energie, regulované nájemné a pod.).

3. Jádrová inflace

• Korigovaná inflace = další úpravy míry inflace;

• vychází z ukazatele čisté inflace s tím, že může vylučovat další vlivy, které působí na změny cenové hladiny;

• nejčastěji se uvádí, že jsou vyloučeny vlivy volatility cen potravin, pohonných hmot, daní a regulovaných cen.

Důsledky inflace

• Inflace přerozděluje bohatství ve prospěch těch, kteří

„platí“ na úkor těch, kterým „je placeno“;

• při zapůjčení peněz za úrok nižší než je růst inflace (znehodnocení peněz), věřitel na zapůjčení prodělává a dlužník vydělává;

• pokud se úroková míra odvodí od předpokládané míry inflace a skutečná inflace je potom podstatně nižší, stávají se zapůjčené peníze pro dlužníka příliš drahé;

• příjemci fixních příjmů – v důsledku inflace se jejich reálný příjem snižuje;

• Nízká míra inflace má z krátkodobého hlediska pozitivní účinky na ekonomiku;

• ceny zboží v čase narůstají, což zvýhodňuje dřívější nákupy před pozdějšími;

• tento efekt udržuje ekonomiku aktivní a podporuje spotřebu, půjčky a investice;

• mírná inflace je považována za ekonomicky prospěšnou, podporující ekonomický růst;

• naopak nejistota o vývoji inflace může odrazovat od spoření a investování.

Desinflace

• Situace, kdy přestože ve státě dochází k inflaci, má míra inflace klesající tendenci = zpomalení míry inflace za určité období;

• např: během měsíce ledna činila míra inflace 4,4 %, v únoru byly míra inflace 4,0 %. Cenová úroveň se stále zvyšovala, avšak v únoru byla rychlost nárůstu o 0,4 procentního bodu nižší než v lednu.

Stagflace a slumpflace

• Stagflace = stagnace + inflace = situace, kdy je stagnace výkonu ekonomiky (velice pomalý nebo nulový růst ekonomiky) doprovázena růstem inflace;

• = v ekonomice, která se potýká s nárůstem nezaměstnanosti v důsledku stagnace ekonomické aktivity, roste zároveň míra inflace;

• Slumpflace = slump (pokles, propad) + flation (ekonomická stabilita);

• situace, kdy je pokles výkonu ekonomiky (negativní ekonomický růst) doprovázen růstem cenové hladiny, např. v období hospodářské recese narůstá nezaměstnanost i inflace.