Makroekonomie

Hyperinflace v Německu (1923)

• Důsledkem prohry 1. světové války a Versailleské mírové smlouvy;

• válečné reparace a válečný dluh (154 miliard marek), ztráta velké části území a všech kolonií, ztráta desetiny obyvatelstva; narůst inflace zaznamenán již v průběhu války (zrušení zlatého standardu dne 4. srpna 1914);

• v roce 1918 bylo množství peněz v oběhu oproti roku 1914 pětinásobně vyšší;

• projevy inflace zůstávaly až do konce války takřka skryté - byly stanoveny pevné ceny = skrytá inflace;

• po válce obnovením tržního hospodářství – plný projev inflace; řešení dluhové služby - emise dalších peněz ze strany Říšské banky (Reichsbank) → hyperinflace;

• každou hodinu docházelo k mnohonásobnému znehodnocení peněz (dvoukilový chléb stál 420 miliard marek);

• řešení = měnová reforma (zavedení „Rentenmark“, 15.

listopad 1923);

• „Rentenmark“ je kryta průmyslem a zemědělskými pozemky;

• 2,4 miliardy nových rentových marek vyměněny v poměru jeden bilión papírových marek za jednu marku rentovou;

• stabilizace hospodářské situace

Hyperinflace v Zimbabwe

• Případ hyperinflace na počátku 21. století;

• po politickém převratu (prezident Robert Mugabe) a pozemkové reformě (počátek 90. let) dochází ke konfiskaci zemědělské půdy „bílých“ farmářů;

• popření dluhů Mezinárodního měnového fondu; tištění peněz na platby dluhů a rostoucích vládních výdajů;

• počátkem 2004 inflace 624 %;

• v listopadu 2008 byly odhadnuta roční míra inflace

89.7 sextiliónů procent;

• v dubnu 2009 Zimbabwe upustilo od tištění

„Zimbabwean dollar“;

• Jihoafrický Rand a USD – používány jako standardní měny.

Trh práce, nezaměstnanost

= místo, kde se střetává nabídka práce (tzn. kde lidé nabízejí svou práci, ucházejí se o práci) s poptávkou po práci (tzn. kde firmy, vláda, domácnosti najímají zaměstnance);

• heterogenní trh;

• nedokonalá konkurence na trhu;

• neúplnost informací;

• různé profese vyžadují různou kvalitu lidského kapitálu (vzdělání, schopností, dovedností).

Na trhu práce zaměstnavatelé a zaměstnanci vzájemně jednají o mzdě, pracovní době a dalších smluvních podmínkách práce.

• Práce nemá stejnou povahu jako jiné statky. Její specifičnost je dána tím, že ji vykonávají lidé, s nimiž je neoddělitelně spjata.

• Lidé se odlišují od ostatních výrobních faktorů, protože jsou nadáni vůlí a myšlením a mají svá práva.

• Trh práce je tvořen třemi základními faktory: – nabídkou práce, – poptávkou po práci, – cenou práce – mzdou.

Individuální nabídka práce

• Nabídka práce představuje volbu jedince, který porovnává užitek z volného času s užitkem, který mu plyne ze spotřeby výrobků a služeb (volný čas obětuje a nabízí za něj práci). • V základním modelu je nabídka práce závislá na: a) výši reálné mzdové sazby, b) mezní újmě z práce spojené s obětováním volného času → s výší mzdové sazby se mění volba mezi užitkem, který plyne ze spotřeby výrobků a služeb, a užitkem z volného času.