Makroekonomie

.

Deflace

a) Deflace z krátkodobého hlediska:

• může být pozitivním jevem;

• pokles cen zboží a služeb může vést k růstu spotřeby;

• avšak důsledkem je pokles příjmů výrobců a prodejců.

Nejčastější příčiny deflace:

• příliš velké množství zboží a služeb a málo peněz na jejich nákup;

• snížení cen v důsledku technologického pokroku; pokles cen dováženého zboží (import deflace);

• státní cenové regulace na některých trzích.

b) Deflace z dlouhodobého hlediska

• negativní jev → vede ekonomiku do recese.

Pro výrobce:

• pokles cen → snížení tržeb a zisků, růst nákladů na zaměstnance (dlouhodobé smlouvy, fixní platy);

• nutnost snižování nákladů → snižování výroby, platů a stavů zaměstnanců;

• poklesu ekonomického výstupu a nárůstu nezaměstnanosti.

Pro spotřebitele:

• trvale klesající ceny → odkládání nákupů na později, odkládání investic;

• pokles cenové hladiny znehodnocuje movitý i nemovitý majetek;

• pokles AD v důsledku odložených nákupů → další propouštění zaměstnanců a omezování výdajů → vzniká deflační spirála (deflační past).

Nejčastější příčiny dlouhodobé deflace:

• nedostatek peněz v oběhu,

• restriktivní monetární zásahy,

• pokles agregátní poptávky,

• ekonomická krize.

Důsledky inflace

• „Běžně se má za to, že když vláda platí dluhy inflací, může se vyhnout zvýšení daňové zátěže obyvatelstva. Byli jsme svědky, že tomu tak není. Co stát získá tiskem bankovek, je odebráno veřejnosti právě tak jako spotřební daň z piva nebo daň z příjmu. Co vláda utratí, za to zaplatí veřejnost“

(J. M. Keynes)

Důsledky inflace:

• Inflace způsobuje snížení informační kvality cen – zhoršuje orientaci lidí na trhu a výrobci i spotřebitelé se dopouštějí chyb a jejich ekonomické chování ztrácí racionalitu.

• Přerozdělení důchodů – prostřednictvím inflace stát plošně daní majitele bankovních účtů a veškeré věřitele (vč. majitelů státních obligací) a nepřímo dotuje dlužníky.

• Přerozdělení důchodů – prostřednictvím inflace stát plošně daní majitele bankovních účtů a veškeré věřitele (vč. majitelů státních obligací) a nepřímo dotuje dlužníky.

• Těžkosti v oblasti plánování – nejistota v otázce ceny vstupů a budoucích tržeb → oddalování investic.

• Nízká konkurenceschopnost na zahraničních trzích za předpokladu, že inflace je v tuzemsku vyšší než v zahraničí a nedojde k patřičné depreciaci měnového kurzu. Náklady spojené s nezbytností často provádět změny cen (propagační materiály, cenovky, automaty na mince, aj.)

Příčiny inflace, historický exkurz

• Inflace je vždy způsobena nadměrným množstvím peněz v oběhu bez ohledu na to, jsou-li papírové či zlaté.

• Historicky zaznamenané případy inflace:

• Španělsko (16. století) – inflace v důsledku přílivu zlata a stříbra z Jižní a Střední Ameriky (Potosí - Cerro Rico) → vysoké ceny zboží a pracovní síly, růst dovozů, postižena řemesla i zemědělství (cenová revoluce způsobená dovozem stříbra);

• Francie v období Velké francouzské revoluce (18. století) - zákon o emisi papírových peněz nekrytých zlatem, hyperinflace způsobená obrovským množstvím peněz v oběhu → nutnost administrativní kontroly cen, deficitní trh, politická nestabilita, nastolení Napoleonovy diktatury.

• 20. léta 20. století – hyperinflace v Německu (období Výmarské republiky) – likvidace střední třídy, podkopání důvěry v demokracii, živná půda pro ukotvení protidemokratických tendencí;

• 1990 – Jugoslávie – Slobodan Milošević získal kontrolu nad Srbskou národní bankou (čerpání úvěrů ze strany spřátelených skupin) → znehodnocení majetku obyvatelstva a bezprostřední vyhlášení samostatnosti Slovinska a Chorvatska.