Makroekonomie

• Peněžní nabídka je tvořena množstvím peněz v ekonomice (peněžní agregáty);

• za peníze považujeme oběživo a bankovní vklady;

• peníze emitují CB a komerční banky

• komerční banky jsou emitentem v důsledku skutečnosti, že jsou bankami s částečnými rezervami – část vkladů drží ve formě rezerv, zbytek půjčují (tzn., že banky nemusí na přijaté vklady vytvářet stoprocentní rezervy).

1. Suma oběživa a bankovních rezerv = peněžní báze (MB)

MB = Cr + R

Cr – oběživo

R – bankovní rezervy

2. Z peněžní báze, prostřednictvím multiplikačního procesu tvorby vkladů, vzniká peněžní zásoba M = ∑oběživa a bankovních vkladů

M = Cr + D

D – vklady

• Kolikrát je peněžní zásoba větší než peněžní báze? Jak se tvoří bankovní peníze?

Měnové agregáty

• Měnové agregáty – souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity (množství peněz v ekonomice);

• Náplň měnových agregátů:

• Úzké peníze = peněžní agregát M1

oběživo a vklady na běžných účtech (lze okamžitě převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě);

• Střední peníze = peněžní agregát M2

oběživo a vklady na účtech (M1) + vklady na termínovaných účtech (vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců = likvidní vklady);

• Široké peníze = peněžní agregát M3

zahrnují M2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí

(některé akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace), vysoká míra likvidity a cenová jistota zajišťují, že jsou tyto instrumenty blízkými substituty vkladů.

• Centrální banka ovlivňuje měnové agregáty pomocí tzv. měnové báze (též měnový agregát M0);

• měnová báze zahrnuje peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity, jejichž vývoj může centrální banka ovlivňovat (hotovostní oběživo + celkové rezervy bank);

• celkové rezervy bank – povinné minimální rezervy bank na účtech u centrální banky, dobrovolné rezervy bank na účtech u centrální banky a hotovostní rezervy v pokladnách bank;

• hotovostní oběživo, vklady na běžných účtech a cestovní šeky (M1) = peníze;

• ostatní složky měnových agregátů = kvazi peníze.

Peněžní multiplikátor

Příklad 1:

• První banka přijme vklad ve výši 100 tis. Kč → povinnost uložit např. 10 % z vkladu jako rezervu (10 tis. Kč) → možnost 90 tis. Kč půjčit jiné bance;

• druhá banka 10 % uloží u centrální banky (9 tis. Kč) a zbytek (81 tis. Kč) může půjčit třetí bance…

• prvotní přírůstek vkladu (100 tis. Kč) vyvolá řetězovou reakci, tzn., že celkový přírůstek vkladů je dán součtem nekonečné geometrické řady, kde Δ D je konečný přírůstek vkladů, rr je míra bankovních povinných rezerv a ΔH je prvotní vklad.

Příklad 2: • Lidé drží své peníze z 20% ve formě oběživa a z 80% ve formě vkladů na účtech;