Makroekonomie

Od 70. let 20. století již vázanost peněz na zlato neexistuje!

Převedení práva vydávat bankovky jen na jednu banku a zrušení povinného krytí bankovek zlatem a obchodními směnkami vede na straně státu k nutnosti uskutečňovat tzv. měnovou (monetární) politiku!

Vývoj peněžní směny

d) Emise a oběh peněz ve vyspělých tržních ekonomikách (současnost)

•peníze bez vnitřní hodnoty – kartalistické pojetí peněz - Platónovo pojetí peněz – peníze jsou pouhým symbolem, stvořeným a garantovaným státem;

•označují se jako „peníze s nuceným oběhem“ - používání peněz jako oficiálního prostředku směny je založeno na autoritě vlády - legální platidlo - důvěra v peníze je tedy založena na důvěře ve vládu a státní moc (lat. „credo“ – „důvěra“, „úvěr“);

•centrální banka realizuje monetární politiku - reguluje množství peněz v oběhu a tím i ovlivňuje úroveň inflace;

•hotovostní a bezhotovostní peníze;

•hotovostní peníze jsou emitovány centrální bankou poskytováním hotovostních úvěrů ostatním bankám;

•bezhotovostní (depozitní) peníze jsou emitovány centrální bankou i komerčními bankami;

•zdrojem bezhotovostních peněz je také nákup zahraničních aktiv a státních dluhopisů centrální bankou (operace na volném trhu).

• bilanční rovnice FA + DC = M + QM + OI, kde

FA zahraniční aktiva vyjádřená v domácí měně,

DC poskytnuté úvěry v domácí ekonomice,

M peníze (oběživo a vklady na viděnou),

QM další složky měnových agregátů,

OI ostatní položky, např. vlastních kapitál centrální banky a rezervy;

• rovnice vyjadřuje vztah mezi množstvím peněz v ekonomice (pravá strana) a způsoby jejich emise (levá strana);

• peníze jsou kryty aktivními úvěry a dluhopisy ve správě CB,

• peníze jako předmět obchodování – cenou peněz je úrok.

Likvidita (likvidnost)

• Vlastnost aktiv vyjadřující rychlost, s jakou je možná jejich přeměna na hotové peníze (prostředek směny);

• důležitou roli sehrávají rovněž transakční náklady (tj. náklady vynaložené na přeměnu aktiva na hotovost).

• Aktiva podle míry likvidity (od nejlikvidnějších po nejméně likvidní):

– oběživo (bankovky a mince),

– zůstatky na běžných účtech,

– zůstatky na termínovaných účtech,

– cenné papíry,

– pozemky a fyzický kapitál,

– lidský kapitál (nelze jej prodat).

Bankovní soustava

• Je rozhodující složkou finančního systému;

• představuje souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi;

• nejčastější model – dvoustupňová bankovní soustava:

– centrální banka (např. ČNB, ECB, FED - Federal Reserve System),

– komerční banky;

• obvyklý bankovní systém :

– centrální banka,

– komerční banky (obchodní),

– specializované banky, např. spořitelní banky (savings b.), rozvojové banky (development b.), investiční banky (investment