Jakost v podniku RJPP - Vypracované otázky ke zkoušce

Kapitola 1: Úvod

1. Vysvětlete jednotlivé úrovně vývoje jakosti.

Etapy vývoje pohledu na jakost:

A) jakost výrobku jako jeho bezvadnost – byl-li (finální) výrobek shledán bez vady, byl prohlášen a označen za jakostní. Zjednodušené pojetí se zobrazilo v tom, že jakost výrobku byla pojímána zejména jako shoda s technickou normou nebo předpisem.

B) jakost výrobku jako jeho technická vyspělost – v tomto stádiu vývoje pojetí jakosti se začala spojovat jakost (finálního) výrobku s jeho technickou vyspělostí – špičkové technické parametry. Ale na technickou úroveň chyběla objektivní měřítka, posuzovala se dle subjektivních úvah.

C) jakost výrobku jako technicko-ekonomická veličina – špičkové technické a ekonomické parametry finálního výrobku (dobré technické parametry, ale při nízkých nákladech). Spojení s cenou a přechod na „jakost + cenu“, znamenalo skutečný převrat v pojetí jakosti. Bylo nutné přejí na důkladnější spojení těch faktorů, které zvyšují jakost a snižují náklady.

D) komplexní pojetí jakosti – komplexní pojetí nejen u finálního výrobku, ale v celém cyklu RVT, tj. celá smyčka jakosti. (u nás se používají normy ČSN ISO řady 9000 – normy jakosti, 14000 – enviromentální normy, 17000 – normy bezpečnosti práce, 22000 - normy bezpečnosti informací, ve světě jsou to normy TQM).

2. Vysvětlete pojem jakost.

Původní definice – jakost je souhrn vlastností výrobků, kterými se uspokojují skutečné nebo předpokládané potřeby zákazníků

Dnešní definice – jakost je stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků.

Kaoru Ishikawa dává pojmu jakost mnohem širší obsah, do kterého zahrnuje nejen jakost výrobku, ale i jakost práce, jakost služeb, jakost informací, jakost výrobních a rozhodovacích procesů, jakost rozdělování, kvalitu dělníků, inženýrů, řídících pracovníků a administrativy, kvalitu organizační struktury, kvalitu cílů firmy, apod. (“Jakost začíná a končí lidmi“).

3. Vysvětlete pojem třída výrobků a uveďte příklady.

Třída výrobků je skupina výrobků (ale i služeb) určená ke stejnému (podobnému) užití, avšak jen pro určitou úroveň potřeb, danou např. úrovní luxusnosti a náročnosti spotřebitele, počtem vedlejších znaků výrobku kromě základní funkce, určitým okruhem uživatelů, cenovou kategorií.

Př.: do třídy „pánský konfekční vlněný vycházkový oblek“ nepatří asi oblek ušitý u krejčího ani oblek koupený v bazaru, avšak ani oblek určený pro společenské příležitosti nebo pro sport. „Vycházkový“ zde určuje užití, „konfekční“ určuje náročnost spotřebitele a rámcově cenovou kategorii, „vlněný“ tuto kategorii ještě úžeji specifikuje.

Toto vymezení tříd výrobku je nezbytné, neboť chceme-li porovnávat jakost různých výrobků, můžeme porovnávat pouze v rámci dané třídy.