Jakost v podniku RJPP - Vypracované otázky ke zkoušce

2 – Zásada neexistence žádné správné úrovně jakosti – cíle musí být rok od roku pohyblivé, progresivní, a to jak v oblasti technické, tak i ekonomické.

3 – Zásada soustředění pozornosti na řízení a zlepšování procesů – procesy je nutné mít pod kontrolou (proces výrobní, technologický, řízení, získávání informací, zpětné vazby, apod.)

4 - Zásada zavedení odběratelsko-dodavatelského modelu přes celou smyčku jakosti – v podstatě jde o zavedení tzv. „interního zákazníka“, který musí dostat jen to nejlepší.

Z uvedených zásad vyplývá, že případným získáním certifikátu v oblasti systému ŘJ nic pro firmu nekončí, ale je nutno pokračovat v zabezpečování těchto zásad i nadále.

4. Vysvětlete sedm jednoduchých nástrojů ŘJ.

Podle japonských zkušeností se aplikací 7JN v praxi, dá vyřešit 75% problémů spojených s problematikou ŘJ.

1 – Sběr a třídění údajů – slouží k zaznamenávání potřebných dat o zkoumaném jevu - důraz se klade na pravdivost dat.

2 – Histogramy – umožňují zpřehlednit velké množství naměřených hodnot.

3 – Vývojové diagramy – používají se pro zjištění jestli nastala ta situace, která nastat měla.

4 – Paretova analýza – založena na tzv. Paretově principu, že 80% následků je způsobeno 20% příčin.

5 – Ishikawův diagram – „Rybí kost“ – lze jim názorně zachytit většinu možných příčin, které vedly nebo povedou k nějaké nejakosti.

6 – Korelační analýza – je určena pro rychlé zjišťování existence určité závislosti mezi dvěma veličinami.

7 – Regulační diagramy – jsou schopny: a) znázornit vývoj hodnoty sledovaného znaku jakosti v časové posloupnosti, b) sdělit informace o stabilitě daného procesu, c) umožňuje oddělit náhodné veličiny ovlivňující úroveň daného procesu od veličin vymezitelných.

5. Vysvětlete sedm nástrojů managementu.

Používají se tehdy, kdy je třeba přijmout rozhodnutí, kdy jsou k dispozici nekvantifikovatelné údaje.

1 – Diagram příbuznosti – se používá pro uspořádání velkého množství informací, které se váží k určitému problému či jevu, do logických skupin.

2 – Relační diagram – slouží k identifikaci vzájemných vztahů mezi jednotlivými informacemi či prvky daného systému.

3 – Rozhodovací diagram – umožňuje posouzení jednotlivých variant návrhů podle kritérií možného dosažení úspěchu či vzniku problémů.

4 – Maticový diagram – umožňuje vzájemně propojit různé skupiny informací vztahující se k danému jevu.

5 – Analýza maticových dat – je nástroj určený k porovnání různých položek, které jsou definované různými prvky, jeho úkolem je odhalit skryté vztahy mezi určitými jevy, znaky, procesy, atd.

6 – Síťový diagram – rozhodovací a kontrolní nástroj určený pro stanovení optimálního časového průběhu složitého procesu.