Makroekonomie 2 RMAKP - 100 otázek a odpovědí 2009

Thomas Robert Malthus: populační teorie, mzda jako existenční minimum, ekonomie jako ponurá věda, zákon klesajících výnosů v zemědělství, diferenční pozemková renta.

David Ricardo: ekonomický růst závisí na rozdělování národního důchodu mezi renty, zisky
a mzdy. Akumulace kapitálu je hybnou silou růstu. Stagnace kapitalismu. Diferenční renta. Železný zákon mzdový, pracovní teorie hodnoty. Teorie ceny /zboží vzácné a vyráběné/. Kvantitativní teorie peněz. Teorie komparativní výhody. Zisk je přebytek

John Stuart Mill: sociolog, stacionární stav, kapitál vzniká abstinencí od spotřeby, zisk je náklad. Teorie ceny a hodnoty (3 druhy zboží podle elasticity nabídky), teorie mezinárodní hodnoty.

Francouzská větev: Jean Baptista Say

Odmítal nákladovou teorii hodnoty, bohatství je tvořeno prací, půdou a kapitálem. Rozdělování mezi mzdy, renty a zisky chápal jako rozdělování produktu mezi 3 výrobní faktory: práci, půdu a kapitál a to v závislosti na jejich příspěvku k tvorbě produktu – předchůdce moderní teorie rozdělování.

Sayův zákon trhů: agregátní nabídka (jakkoliv velká) si vždy vytváří stejně velkou agregátní poptávku. Platí jen v barterové ekonomice a jen v bodě makroekonomické rovnováhy.

1. Co je to marginalistická revoluce a jaký byl její přínos pro vývoj ekonomických teorií?

Marginalistická revoluce – změna paradigmatu v ekonomickém myšlení, klasická politická ekonomie nahrazena moderní ekonomií.
Charakteristiky: (rozdíly oproti KPE)
- odmítnutí hodnotové teorie KPE a konstrukce nové subjektivní teorie hodnoty
- zkoumání jevů z pozice jednotlivců, individualismus jako výchozí metoda přístupu
- v klasické ekonomii byl ústřední postavou kapitalista, pro marginalisty byl ústřední postavou spotřebitel
- orientace na poptávkovou stranu ekonomiky, cena na trhu je závislá na ochotě kupujícího.
- klasikové se zajímali o ekonomický růst, kdežto marginalisté zaměřovali svou pozornost na alokaci omezených zdrojů
- marginální analýza otevřela prostor pro systematické využívání matematického aparátu
- největším přínosem směru je teorie mezní užitečnosti (počátky v díle W. Jevonse, C. Mengera a L. Walrase), dále teorie mezní produktivity

pozn. teorie mezního užitku a teorie mezní produktivity představují dvě stránky teorie hodnoty
pozn2. mezní užitečnost – přírůstek uspokojení ze spotřeby poslední jednotky statku.

1. Vysvětlete kardinalistické a ordinalistické pojetí užitku.

• Kardinalistické pojetí užitku: užitek lze přímo změřit. Prosazovali např. Jevons, Menger, Walrase, Marshall ( užitek měřený pomocí peněz, konkrétně užitečnosti peněžního důchodu).

• Ordinalistické pojetí užitku: užitek nelze měřit. Statky je nutno chápat jako substituty a komplementy a spotřebitel porovnává různé kombinace statků. Je schopen je seřadit do škály preferencí. Pareto je autorem ordinalistické verze chování spotřebitele, při níž využil indiferenční křivky. Křivky vyjadřují kombinace množství statku X a statku Y, které poskytují spotřebiteli stejný užitek.