Makroekonomie 2 RMAKP - Otázky ze zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Protiklad klasické pol. ekonomie – ekonomické jevy je třeba chápat jako výsledky chování jednotlivců; Teorie mezní užitečnosti (subjektivní teorie hodnoty) – subjekty se rozhodují na základě užitku, který statek přináší. S rostoucím množst. užitek klesá. Nový způsob ekonomického myšlení vznikl nezávisle na sobě na třech různých místech. Tomu odpovídá i pozdější vývoj, kdy vznikly tři významné školy ekonomického myšlení → Lausannská škola, Cambridgeská škola, Rakouská škola.
Přínosy: zaměření se na poptávkovou stranu trhu, zabývání se alokací omezených zdrojů, mikroekonomický charakter, metodologický individualismus: „ekonomické jevy je třeba chápat jako výsledky chování jednotlivců, a proto je nutné poznat principy chování jednotlivců“, největší vynález - marginální metoda (teorie mezní užitečnosti), důraz na intenzivní využití matematických metod → matematizace ekonomie, liberalismus - předpoklad vnitřní stability hospodářského systému.
Vysvětlete podstatu Německé historické školy, jaký význam měly myšlenky této školy pro ekonomickou teorii.
anglická klasická politická ekonomie vyhovuje pouze Anglii. Proti jejímu kosmopolitismu - idea národní ekonomie, neboť všeobecná ekonomická teorie neexistuje. Hlavní úlohou ekonomie je rozvoj výrobních sil země, do kterých patří i aktivita státu, náboženství a morálka. Hlavní rozdíl – metodologie = historismus. Popis stádií ekonomického vývoje - historický evolucionismus (stádium lovecké, zemědělské, zemědělsko-průmyslové a zemědělsko-průmyslovo-obchodní). „Historie je ve svých konkrétních událostech jedinečná a neopakovatelná, proto nelze vyvodit obecný zákon z různorodých událostí lidských dějin.“ Odmítání zobecňování historických událostí - ekonomické jevy historicky relativní.
Vysvětlete co je to dílčí rovnováha trhů a co znamená ceteris paribus a k čemu se využívá?
Teorie dílčí rovnováhy zkoumá utváření rovnováhy na trhu určitého výrobku.
Ceteris paribus = za jinak nezměněných podmínek, na všech ostatních trzích nedochází k žádným změnám. Je to předpoklad pro rovnováhu na trhu. = za předpokladu, že se ostatní věci nezmění …. Při zachování původních podmínek… za stávajících podmínekPoužívá se k formulaci ekonomických domněnek, například u definice poptávky. Množství poptávaného zboží v daném časovém období stoupá s jeho klesající cenou, ceteris paribus". Za předpokladu, že se nezmění determinanty poptávky (tj. obecně věci, které mohou mít vliv na tvar a polohu poptávkové křivky), pokud budou obchodníci nabízet zboží za nižší cenu, bude stále více lidí chtít a ochotno takové zboží koupit. Mnoho tvrzení v ekonomii by mělo být správně vyřčeno vždy s dodatkem "ceteris paribus", jinak to není řečeno úplně přesně a může to vést k různým dezinterpretacím a matení lidí. Ceteris paribus nelze realisticky použít pro velké trhy, pouze pro velmi malé.