Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

pozor!!! v tomto případě se W/P nezmění ne proto, že by byla změna W vykompenzována stejně velkou změnou P jako u klasiků, ona se prostě nezmění vůbec, nezmění se ani čitatel ani jmenovatel

• kdybychom si to graficky znázornili posunou se obě křivky, jak nabídková, tak poptávková

NEOKEYNESOVSKÝ POHLED

• je kombinací neoklasické ekonomie a keynesovy obecné teorie (1936) – pokus o jejich syntézu, kompromis

• výchozím předpokladem je to, že nominální mzdy W jsou krátkodobě nepružné, tj. nereagují tak rychle na změnu ekonomických podmínek jako ceny výrobků a služeb

pohled na trh práce...

• zde je klíčová reálná mzdová úroveň W/P

• uvažujme pokles AD (např.vláda zvýší T0) → pokud to není v situaci, kdy by byla nějaká masová nezaměstnanost, masová nadprodukce..., vzniká tlak na pokles P (aby fy prodaly své zásoby, musí zlevnit) → ve zlomku W/↓P se to projevuje růstem hodnoty → firmy v situaci klesající poptávky po jejich zboží mají zájem zaměstnávat méně práce tj. klesá poptávka po práci ND → to by mělo vytvářet tlak na pokles nominální mzdové úrovně W, jenže podle neokeynesovských ekonomů se W krátkodobě nemění, tj. není tak pružná (např. odbory) → to znamená ten výše zmíněný růst hodnoty zlomku W/P ,tj. reálná mzdová úroveň roste (zaměstnaní, kteří dostávají stále stejnou mzdu si nyní při poklesu cenové úrovně mohou koupit více, jsou reálně bohatší) → ale s růstem reálné mzdové úrovně z W/P1 na W/P2 se pro firmy stává práce drahou a tak jsou ochotny poptávat jen její menší množství, naopak domácnosti by při nové mzdové úrovni rády nabízely mnohem větší množství práce (zelená úsečka v grafu ukazuje zmíněný převis nabízené práce nad poptávaným při dané výši W/P) → vzniká tak nedobrovolná nezaměstnanost (při dané reálné mzdové úrovni, všichni, kdo chtějí nabízet práci, tak tu práci nedostanou)

• ↓AD → ↓P → ↓ND → ∆W=0 → W/↓P → ↑(W/P)...

Syntetizující graf

pokles cenové úrovně P je spojen s poklesem agregátního výstupu Y

růst cenové úrovně P je spojen s růstem agregátního výstupu Y

Efekty fiskální a měnové politiky v klasickém modelu

• jde o kompromis mezi dvěmi extrémy – klasickým a keynesovským

• expanzivní politika vede k růstu výstupu Y, ale zároveň vede k růstu cenové hladiny P – inflační tlaky

• recesivní politika vede k poklesu výstupu Y, ale zároveň k poklesu cenové hladiny P – deflace

• monetarismus se začíná výrazněji formovat v 60. letech 20. stol.

• výroky Friedmana: Inflace je vždy a všude peněžní jev

• monetaristé rehabilitovali úlohu peněz (do té doby byla podceněna), udělali z peněz klíčovým faktorem hospodářských cyklů

• 1965

publikovali M.Friedman s A.J.Schwarzovou „Monetární historie Spojených států 1867-1960“ – našli, že centrální banka USA opakovaně změnila množství peněz v ekonomice a následně s určitým časovým zpožděním došlo ke změně reálného hospodářského výstupu a zaměstnanosti ∆M → ∆Y