Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
pozor!!! v tomto případě se W/P nezmění ne proto, že by byla změna W vykompenzována stejně velkou změnou P jako u klasiků, ona se prostě nezmění vůbec, nezmění se ani čitatel ani jmenovatel
kdybychom si to graficky znázornili posunou se obě křivky, jak nabídková, tak poptávková
NEOKEYNESOVSKÝ POHLED
je kombinací neoklasické ekonomie a keynesovy obecné teorie (1936) – pokus o jejich syntézu, kompromis
výchozím předpokladem je to, že nominální mzdy W jsou krátkodobě nepružné, tj. nereagují tak rychle na změnu ekonomických podmínek jako ceny výrobků a služeb
pohled na trh práce...
zde je klíčová reálná mzdová úroveň W/P
uvažujme pokles AD (např.vláda zvýší T0) → pokud to není v situaci, kdy by byla nějaká masová nezaměstnanost, masová nadprodukce..., vzniká tlak na pokles P (aby fy prodaly své zásoby, musí zlevnit) → ve zlomku W/↓P se to projevuje růstem hodnoty → firmy v situaci klesající poptávky po jejich zboží mají zájem zaměstnávat méně práce tj. klesá poptávka po práci ND → to by mělo vytvářet tlak na pokles nominální mzdové úrovně W, jenže podle neokeynesovských ekonomů se W krátkodobě nemění, tj. není tak pružná (např. odbory) → to znamená ten výše zmíněný růst hodnoty zlomku W/P ,tj. reálná mzdová úroveň roste (zaměstnaní, kteří dostávají stále stejnou mzdu si nyní při poklesu cenové úrovně mohou koupit více, jsou reálně bohatší) → ale s růstem reálné mzdové úrovně z W/P1 na W/P2 se pro firmy stává práce drahou a tak jsou ochotny poptávat jen její menší množství, naopak domácnosti by při nové mzdové úrovni rády nabízely mnohem větší množství práce (zelená úsečka v grafu ukazuje zmíněný převis nabízené práce nad poptávaným při dané výši W/P) → vzniká tak nedobrovolná nezaměstnanost (při dané reálné mzdové úrovni, všichni, kdo chtějí nabízet práci, tak tu práci nedostanou)
↓AD → ↓P → ↓ND → ∆W=0 → W/↓P → ↑(W/P)...
Syntetizující graf
pokles cenové úrovně P je spojen s poklesem agregátního výstupu Y
růst cenové úrovně P je spojen s růstem agregátního výstupu Y
Efekty fiskální a měnové politiky v klasickém modelu
jde o kompromis mezi dvěmi extrémy – klasickým a keynesovským
expanzivní politika vede k růstu výstupu Y, ale zároveň vede k růstu cenové hladiny P – inflační tlaky
recesivní politika vede k poklesu výstupu Y, ale zároveň k poklesu cenové hladiny P – deflace
monetarismus se začíná výrazněji formovat v 60. letech 20. stol.
výroky Friedmana: Inflace je vždy a všude peněžní jev
monetaristé rehabilitovali úlohu peněz (do té doby byla podceněna), udělali z peněz klíčovým faktorem hospodářských cyklů
1965
publikovali M.Friedman s A.J.Schwarzovou „Monetární historie Spojených států 1867-1960“ – našli, že centrální banka USA opakovaně změnila množství peněz v ekonomice a následně s určitým časovým zpožděním došlo ke změně reálného hospodářského výstupu a zaměstnanosti ∆M → ∆Y