Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

• iL: odvozuje se podle tohoto vztahu: iL = iS + MP

víme, že ↑MP → ↓iS

jsou to protipohyby, takže nelze jednoznačně určit, co se stane s iL

potřebovali bychom konkrétní čísla

Změna πe za předpokladu neměnné MP

dojde k vzrůstu πe

• ↑πe → ↓RG

• zmenšuje se mezera úrokových sazeb, zmenšuje se rozdíl mezi r a iS

• ELM by se posunula do polohy ELM´

• z obrázku vidíme, že ↓r a ↑Y

• nyní postupujeme v úvahách podobně jako v předchozím případě, jen se jedná o opačný pohyb ↑Y → ↑S → ↑Y

• iS: ↑Y → ↑LT → ↓LA → ↑iS

• iL: protože se MP nemění a ↑iS, ve výsledku bude iL růst a sice o úplně stejné % jako iS

A co by posunulo křivku IS???

pouze změna rizikové prémie σ

• změny σ ovlivní nejen RG, ale také posunují křivku IS

• ∆σ mění rizikovost investic a tak má dopad na I0 a tedy i na křivku IS

např. růst σ

• posune křivku IS doleva dolů (roste rizikovost investic)

• změna r by záležela na počátečním sklonu křivek IS a LM

GRAFICKÉ VYJÁSŘENÍ ČASOVÉ STRUKTURY ÚROKOVÝCH SAZEB

• ukazuje, jak se mění míra výnosu z aktiv se změnou doby jejich splatnosti

• obvykle vypadá její tvar jako na obrázku

• může mít ale také obrácený tvar – inverzní výnosová křivka (s časem klesá)

platí pak, že iS > iL

takový tvar obvykle signalizuje blížící se recesi

(v té obvykle klesají nominální úrokové sazby, třeba když chce banka nastartovat rozvoj)

tehdy trhy očekávají pokles nominálních měr tj. ↓ε

(tj. už dnes, aniž by iS začaly klesat, je ovlivněna iL, protože v sobě tato očekávání zahrnuje)

• výnosová křivka je využitelná také pro konjunkturní prognózování tj. odhad hospodářských cyklických výkyvů

STRANA POPTÁVKY:

AD – křivka agregátní poptávky, zachycuje vliv změny cenové hladiny na vývoji reálného výstupu Y (tj. poptávaná produkce Y)

...odvodíme si ji z modelu IS-LM

musíme si tam zapracovat změnu cenové hladiny!!! (ty se projeví na křivce LM)

• vycházíme z klasického tvaru křivek IS a LM

• musíme si uvědomit, že je křivka LM konstruována vždy pro nějakou úroveň nabídky peněz v reálném vyjádření (tzv. reálných peněžních zůstatků)

• co se stane, jestliže dojde k vzestupu cenové hladiny P? → snižují se reálné peněžní zůstatky M/P → klesá reálná nabídka peněz → při dané poptávce po penězích pak roste nominální úroková míra i → tlak na pokles spotřebních a investičních výdajů I0 a C0 → takže v konečném důsledku klesá agregátní výstup Y

• ↑P → M/↑P → ↓( M/P) → ↑i → ↓I0&C0 → ↓Y

• každá křivka LM odpovídá jiné úrovni reálné nabídky peněz tj. jiné úrovni cenové hladiny

• každý bod na AD odráží nějaký rovnovážný bod IS-LM

Sklon AD

AD bude tím plošší, čím bude plošší IS a tím plošší, čím bude strmější LM

(sklon AD tedy ovlivňují stejné faktory jako IS-LM)

AD je tím plošší, čím ↑α ↑b (souvisí s plochostí IS)