Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

situace PAST LIKVIDITY (příp. past na likviditu)

• pokud chce vláda realizovat FE, musí si na peněžních trzích půjčit finanční prostředky

• takže by se teoreticky měla zvýšit úroková sazba (v důsledku ↑poptávky po úsporách a ↑ceny peněz)

• FE zároveň tlačí na ↑Y (s tím jak roste agregátní poptávka)

• to vyvolává růst transakční poptávky po penězích ↑LT (aby mohlo být realizováno více transakcí)

• tj. ↑G → ↑IS → ↑Y → ↑LT

• aby zůstala zachována rovnováha na peněžním trhu, měla by poklesnout majetková poptávka po penězích ↓LA

• LA je zde nekonečně citlivá na změnu i

• tj. stačí k tomu jen nekonečně malá změna i

...a proč PAST LIKVIDITY?

• protože k = 0

• protože v této situaci CB není schopna ovlivňovat úr. míru i změnami množství peněz v ekonomice

• s tím, jak je poptávka po penězích nekonečně citlivá na ∆i...

...jakákoliv nepatrná (téměř nulová) změna i by zde bude znamenat až nekonečně velké reakce

↑i → až nekonečné snížení poptávky po penězích

lidé budou chtít držet pouze úrok nesoucí aktiva (CP)

↓i → až nekonečné zvýšení poptávky po penězích

lidé budou chtít držet pouze peníze

Vytěsňovací efekt

• v pasti likvidity je vytěsňovací efekt nulový, úroková míra totiž nezareagovala

• ↑AD = C + I + ↑G protože se nezměnila i, nemění se ani výše C a I

• pak je vidět, že AD jen roste

...a o kolik se tedy zvýší agregátní výstup?

• h = ∞; χ = α

• χ = α =

• tj. výstup se zvýší úplně stejně jako G (např. 8 mld. vláda vloží → o 8 mld. stoupne Y)

• tj. nic není vytěsněno

II. alternativní tvar LM

• zareaguje pouze úroková míra (i1 → i2), výstup Y se nezmění

• FE zde není vůbec účinná, protože se nezměnil výstup ekonomiky ani nezaměstnanost

• expanzivní zásah nemá expanzivní účinek

situace KLASICKÝ PŘÍPAD

• „klasický“ proto, že je spojován s klasickou školou ekonomiky

• vypadá to přesně naopak než past likvidity...

• vláda si také tady musí na peněžních trzích půjčit finanční prostředky

• vzniká tlak na růst úrokové míry (v důsledku ↑poptávky po úsporách a ↑ceny peněz)

• úroková míra tedy roste, ale protože je úroková elasticita nulová (h = 0), nereaguje na to poptávka po penězích

• tj. ↑G → ↑IS → ↑i → ∆LA= 0

• celou „tíhu“ přizpůsobovacího procesu tedy ponese transakční složka poptávky po penězích LT

• LT je nekonečně citlivá, takže stačí, když dojde k nekonečně malému zvýšení důchodu Y, aby vyvolal obrovský vzestup LT a naopak

Vytěsňovací efekt

• u klasického případu je vytěsňovací efekt úplný, 100%ní, nezměnil se totiž výstup, ale prudce vzrostla i

• AD = ↓C + ↓I + ↑G agregátní poptávka se prakticky nezměnila

...jak to tady bude s agregátním výstupem?

• h = 0; χ = 0

• změní se pouze struktura AD – tj. ↑G; ↓C ; ↓I

• vládní výdaje stouply na úkor investic a spotřebních výdajů