Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

(např. 8 mld. vláda vloží → Y se nezmění vůbec)

III. alternativní tvar LM

• expanzivní zásah zde vede jak k růstu úrokové míry (i1 → i2), tak k růstu výstupu (Y1 → Y2)

• fiskální politika je zde proto jen částečně účinná má sice reálný účinek tj. ↑Y a ↓u, ale ten je spojen s ↑i

• vláda si půjčuje na peněžních trzích finanční prostředky

• vzniká tlak na růst úrokové míry

• jenže při růstu i mají tendenci poklesnout soukromé výdaje ↓C0 a investice ↓I0

• FE zároveň tlačí na ↑Y

• výstup tedy sice roste, ale ne tolik, jako by to bylo, kdyby byla zachována úroková míra i1

Efekt vytěsnění CO (Crowling-out“)

• při FE vzniká tlak na ↑i

• zvýšení i omezuje C a I

• kdyby se i nezvýšila, byl by výstup Y podstatně vyšší

• ↑AD = ↓C + ↓I + ↑G

• částečné vytěsnění

...a o kolik se tedy zvýší agregátní výstup?

• h = (0;∞); χ = (0;α) tj. bude to někde mezi oběma předchozími extrémy (χ < α)

(např. 8 mld. vláda vloží → Y se změní jen o 6 mld., 2 mld. se vytěsní s růstem i)

Jak to souvisí s fiskálním multiplikátorem???

ukazuje, o kolik se posunula křivka IS (platí ve všech 3 příkladech)

Existuje více názorů na účinky FE

1. Keynesovci – nulový vytěsňovací efekt (dokonalá úroková elasticita poptávky po penězích)

2. Neoklasici – veřejný sektor se roztáhne na úkor soukromého, proto je fiskální politika neúčinná (předpokládá nulovou citlivost na ∆i poptávky po penězích)

3. FE je částečně účinná

GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ MONETÁRNÍ POLITIKY

Co se stane při monetární expanzi (ME) – tj. zvýšení množství peněz v ekonomice

I. alternativní tvar LM

situace pasti likvidity → tlak na ↓i

(je popsána dost otřesně, ale přes všechnu snahu jsem nic lepšího nedokázala)

• vzroste peněžní nabídka → měla by se tedy snížit úroková míra jako cena peněz

• poptávka po penězích je zde nekonečně citlivá na ∆i a podle toho se budou ekonomické subjekty rozhodovat o držbě peněz

• nemůže při takto vysoké citlivosti zvýšit Y, protože rovnováha na trhu peněz bude zase obnovena jakoukoliv nepatrnou změnou i

• křivka LM je horizontální, změna nabídky peněz ji neovlivní → jestliže nedojede ke změně i, nezvýší se C & I → nezmění se agregátní poptávka → nezvýší se Y

• veřejnost je v této situaci ochotna držet, při dané i, jakékoliv množství nabízených peněz, protože investoři předpokládají, že ceny ostatních finančních aktiv (FA) jsou již tak vysoké a míra výnosu z nich (i) tak nízká, že všichni očekávají pokles cen FA a růst i; další nákupy FA by jim způsobily kapitálovou ztrátu (jejich cena je strašně vysoká a je malá míra výnosů z nich, navíc se počítá s tím, že se každou chvíli vysoké ceny FA „prolomí“ a půjdou rychle dolů)

• ještě jinak: lidé preferují držbu peněz, majetková poptávka po penězích LA je extrémně citlivá, takže když banka „přisype“ do ekonomiky peníze, lidé je okamžitě odeberou → i proto neklesne a nepřitáhne C & I → nezvýší se Y

• takže se s křivkou LM nic nestane

• měnová politika je neúčinná