Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

v dokonalé konkurenci ceny výrobních faktorů odpovídají produktivitě těch výrobních faktorů

graficky:

• poptávková křivka po práci se posune, firmy chtějí zaměstnávat více práce, protože je produktivnější, to znamená vzestup reálné mzdové úrovně a zároveň vzestup zaměstnanosti a když je větší zaměstnanost, roste i produkce, tj. nakonec se posune i AS

Syntetizující graf

ten výstup Y1=Y2 odpovídá potenciálnímu výstupu Y*

tudíž nezaměstnanost se nachází na své přirozené úrovni

v této situaci je nulová cyklická nezaměstnanost

a zůstává pouze dobrovolná nezaměstnanost (strukturální a frikční)

jiná situace by ale nastala v případě zvýšení kapitálové zásoby K

↑K → MPPL i při dané N → ↑Y

došlo by k vysunutí produkční funkce a tak i při nezměněné zaměstnanosti výstup roste

a posouvá se celá AS

• podle nich má křivka AS horizontální průběh

• takže existuje dokonalá cenová elasticita agregátní nabídky

• pak ať nám kolísá AD jak chce, nemění se cenová hladina, ale promítá se to do změn agregátního výstupu

• funguje zde přesný opak Sayova zákona – zde si agregátní poptávka vytváří svou nabídku (výrobci jsou při daných cenách schopni a ochotni vyrobit a nabídnout jakékoliv poptávané množství)

...pak je 100% účinná fiskální i měnová politika

výstup Y se daří ovlivňovat a přitom to nemá žádný dopad na cenové hladinu P

(nemají inflační nebo deflační dopad)

• měnová nebo fiskální expanze vysouvá křivku AD doprava a výstupy rostou, aniž by to vyvolalo inflační tlaky

• měnová nebo fiskální restrikce vysouvá křivku AD doleva a výstupy klesají, aniž by to vyvolalo deflační tlaky

• podrobnější pohled na účinky politik by byl analogií klasického modelu

  • zase by se uvažovalo, že se nemění reálná mzdová úroveň W/P

  • také M/P

např. expanzivní měnová politika – hodnota ↑M/P poroste → ↓i → ↑I0&C0 → ↑Y

Proč si myslí, že by mohla mít AS křivka takovýto horizontální průběh?

• souvisí to s předpokladem, že v ekonomice jsou ve velkém rozsahu nevyužity výrobní faktory

• je vysoká nezaměstnanost a také v případě využívání kapitálu jsou rezervy, půdy...

• např. velká hospodářská krize konce 20. let min. stol. s masovou nezaměstnaností

• kdyby vzrostla AD (posun doprava) např. kdyby poptávku stimulovala vláda veřejnými výdaji → firmy by v důsledku rostoucí poptávky po své výrobě chtěly zaměstnávat větší množství VF → v ekonomice je velmi vysoká nezaměstnanost a tak by vzestup poptávky po práci nevyvolal růst nominálních mezd W → a tím pádem se nezmění ani cenová hladina P (firmy si v recesi rozhodně nemohou diktovat)

• ↑AD → ∆W = 0 a ∆P = 0

kdybychom se podívali na trh práce...

• jestliže se zvýší AD → dojde na trhu práce ke zvýšení zaměstnanosti z N1 na N2 (tj. ke zvýšení produkce) → ale nezmění se reálná mzdová úroveň W/P