Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

• 1968

časopisový článek „Role měnové politiky“ – podání teoretického vysvětlení toho historického zjištění

předpoklady modelu

• předpoklad existence informační asymetrie v ekonomice – konkrétně na trhu práce

zaměstnavatelé (firmy) mají dokonalejší informace než zaměstnanci (domácnosti)

• předpoklad tvorby adaptivních očekávání

Adaptivní očekávání

• lidé vytvářejí svá očekávání ohledně budoucnosti na základě minulých zkušeností s vývojem předvídané veličiny

• těm nejčerstvějším zkušenostem přisuzují nejvyšší váhu a těm nejstarší přisuzují nejnižší váhu (ale všechny se na tom rozhodování podílejí)

• důsledky adaptivního očekávání modeloval již v 1956 P. Cagen

matematický zápis adaptivního očekávání

• např. míra inflace

- míra inflace

- očekávaná míra inflace

- očekávaná míra inflace pro příští rok

- citlivostní koeficient, který ukazuje jak rychle se lidé učí z chyb

• pak když dosadíme do vzorce

5% ⇐ 0% + (5% - 0%)

řekněmě, že v minulosti pro období t byla očekávaná 0% míra inflace

ale veskutečnosti byla 5%, tj. lidé se dopustily chyby ve výši 5%

o tuto chybu pak opraví svá očekávání pro letošní rok

proto pro následující období už nebudou očekávat 0%, ale 5% míru inflace

opravili svá očekávání – poučili se z chyb

• podle hypotézy adaptivních očekávání se lidé dopouštějí systematických chyb ve svých očekáváních, protože jim trvá několik období, než svá očekávání zcela opraví

tj. klidně stejnou chybu udělají i 3x než kompletně přizpůsobí své očekávání ekonomické realitě

• mimochodem neokeynesovští ekonomové (viz. výše) očekávání nemodelují, ne že by ho podceňovali – znají ho ve formě vln optimismu či pesimismu, ale domnívali se, že očekávání modelovat nelze

Asymetrie informací

• zaměstnavatelé mají informační převahu

• zatímco zaměstnavatelé disponují znalostmi o aktuální výši reálné mzdové úrovně W/P, zaměstnanci těmito informacemi nedisponují (deflují nominální mzdovou úroveň pouze očekávanou cenovou úrovní W/Pe)

• jak je to možné?

zaměstnavatelé jsou si totiž vědomi aktuálních pohybů cenové hladiny P,

ale zaměstnanci pracují pouze s očekávanou cenovou hladinou

• logiku Friedmanova přístupu budeme demonstrovat na diagramu AS-AD

• víme, že monetarismus zdůrazňuje aktivní úlohu peněz v ekonomice – proto budeme uvažovat měnové šoky

• v našem případě půjde o příznivý měnový šok – CB zvýší množství peněz v ekonomice (zvíší tempo růstu peněžní zásoby)

• jestliže se zvýší množství peněz v ekonomice M, vytváří to tlak na vzestup cenové hladiny P,

nyní když budeme používat trh práce pro vysvětlení pohybů výstupu Y,

vidíme, co se děje s reálnou úrovní mezd...

nominální mzdová úrovně W není u monetaristů fixována, může se krátkodobě měnit