Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

dostáváme se tak z výchozího stavu E1 rovnou do E3

Co to znamená pro měnovou politiku?

• podle Lucase se CB měnovou expanzí podaří výstup dočasně zvýšit jenom tehdy, je-li ten její zásah neočekávaný (neanticipovaný) – jedině tehdy budou jednotlivci chybně interpretovat pozorovaný vzestup lokálních cen a dočasně zvýší produkci

• v případě očekávaného zásahu CB výrobci interpretují správně a tudíž výstup nezareaguje a jediné, co se stane je růst cenové hladiny

• měnová politika je účinná jenom tehdy, je-li neočekávaná

kdybychom se podívali na současnou situaci v ČR

úkolem CNB zde není regulovat pohyby Y a N, ale zajímá se o stabilizaci inflačního vývoje

kdyby chtěla CB snížit cenovou hladinu, měla by snížit tempo růstu peněžní zásoby a posunout tak křivku AD směrem dolů

• kdyby tak učinila neočekávaně, dočasně zmate jednotlivé výrobce a vyvolá dočasnou recesi v ekonomice (růst nezaměstnanosti, pokles výstupu), teprve až by si výrobci uvědomili, že zásah interpretovali špatně, dostali by se do cílového bodu

• když bude měnový zásah očekávaný, tj. dopředu ohlášený a když bude mít banka důvěru u ekonomických subjektů, rovnou se dostaneme do cílového bodu, aniž by došlo k dočasnému snížení výstupu

(graf analogicky s předchozími, akorát obráceně)

Čím je tedy podle Lucase vyvolán ekonomický cyklus?

• tím, že CB mění tempo růstu peněžní zásoby (expanze, recese)

• tím, že to dělá neočekávaně!!!

(zásadní rozdíl této koncepce proti Friedmanovskému pojetí, kde jakýkoliv zásah CB krátkodobě zmátl zaměstnance – vyvolal iluzi a až pak se přizpůsobili...)

• Lucas má tedy ještě vyšší averzi vůči stabilizační politice CB

• nelze hovořit o stabilizaci, jestliže je podmínkou, aby byly zásahy neočekávané

REÁLNÉ MODELY NOVÉ KLASICKÉ EKONOMIE – model RST

• jejich rozdíl oproti peněžním modelům spočívá v charakteru šoků (impulsů kolísání výstupu)

• dosud to byly poptávkové šoky, nyní to jsou náhodné změny produktivity výrobních faktorů tj. šoky spíše nabídkového charakteru

proč tak začali uvažovat?

• protože argumenty proti měnovým šokům byli dosti zásadní – informační ostrovy jsou v dnešní moderní době poněkud nesmyslné

• vysoká podobnost se Sollowovým modelem, v něm ale technologické změny byly plynulé (docházelo k nim ve stabilním tempu)

v modelu RBC je narozdíl od Sollowa technický pokrok nahrazen náhodnými změnami v technologii (někdy produktivita poroste více, někdy méně... ...může i klesat)

• součástí modelu je hypotéza mezičasové substituce neboli mezičasové kompenzace, která vysvětluje proč mohou mít dočasné šoky déletrvající účinky, proč jsou přenášeny do dalších období (vysvětluje přenos účinků v čase a prostoru)

říká, že lidé reagují na dočasné zvýšení důchodu tím, že jenom část dodatečného důchodu spotřebují a část uspoří a investují, aby se takto připravili na horší časy