Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

modrý trojúhelník tedy představuje zisk, kterého se firma dobrovolně vzdává, tím, že produkuje objem výstupu Y2, když ví, že pro takový objem jsou MR větší než MC

ještě jinak: firma sice nemusí vynakládat náklady na přecenění ve výši modrého trojúhelníku, ale dobrovolně se tak zbavuje zisku ve výši modrého trojúhelníku

• je tedy vidět, že když jsou náklady na přecenění vysoké alespoň jako plocha modrého trojúhelníku, firmy nebudou přeceňovat, protože by je to vyšlo úplně nastejno...

...a když by ty náklady na přecenění byly ještě větší než je plocha modrého trojúhelníku, firma by nepřeceňovala ani náhodou... strategie E1 je totiž bude stát na nákladech větší plochu než je modrý trojúhelník, ale strategie E2 je sice bude stát modrý trojúhelník obětovaného zisku, ale ještě větší plochu ušetří, když nebude muset přeceňovat ... ...NO NEVÍM :-(((

• menu costs podle nových keynesovců takto brání dokonale pružným reakcím cenové hladiny na změny agregátní poptávky

zatímco pro každou z těch firem je takovéto chování (tj. přizpůsobovat objem produkce) výhodné, tak pro ekonomiku jako celek je to nevýhodné

• společenský blahobyt v grafu reprezentuje součet přebytků spotřebitelů a přebytků firem

• ukážeme si, že ve srovnání E1 a E2 je právě E2 pro společnost méně výhodná

blahobyt E1

• přebytek spotřebitele = je plocha nad příslušnou cenovou hladinou a pod příslušnou poptávkovou křivkou tj. žlutě obtáhnutá plocha trojúhelníku P1E1A

• přebytek výrobce = je plocha shora vymezená cenovou hladinou a zespodu ohraničená křivkou MC tj. žlutě obtáhnutá plocha obdelníku BCE1P1

• dohromady obě plochy vyjadřují společenský blahobyt E1

blahobyt E2

• přebytek spotřebitele = tyrkyzově obtáhnutá plocha trojúhelníku P2E2A

• přebytek výrobce = tyrkyzově obtáhnutá plocha obdélníku BDE2P2

• dohromady obě plochy vyjadřují společenský blahobyt E2

⇒ je patrné, že blahobyt pro situaci E2 je menší než blahobyt pro situaci E1

• kdyby se firmy společně domluvily, byla by jejich situace (a také situace spotřebitelů) výhodnější

• všichni by se domluvili na ceně P1 a uskutečňovali by strategii E1

• problém je v tom, že v prostředí nedokonalé konkurence, kdy jednotliví výrobci neví jak se zachovají jejich konkurenti

• mají tak strach v reakci na snížení poptávky jako první začít snižovat ceny své produkce

• nastává tak selhání koordinace (chybí centrální plánovač)

• je to tzv. makroekonomická externalita, protože každá z firem na společnost přenáší náklady svého chování (v tomto případě negativní)

Koncepce reálných cenových a mzdových strnulostí

• opět zde budeme vycházet z podobného obrázku, kdy při poklesu AD firmy nezareagují změnou ceny, ale snížením objemu produkce, čímž se dobrovolně vzdávají zisku ve výši modrého trojúhelníku

• koncepce reálných strnulostí se zabývají buď tím,

  • proč jsou ceny jednotlivých komodit relativně nepružné vzhledem k ostatním cenám v ekonomice (tj. k cenové hladině)

  • anebo nepružností reálných mezd v ekonomice (tj. nepružností nominální mzdové úrovně ve vztahu k cenové hladině)