Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

• jestliže domácí měna posílí – posune se IS doleva a BP se posune taky doleva

• jestliže domácí měna oslabí – posunou se obě doprava (přesně naopak)

• když CB zvyšuje nabídku domácí měny a nakupuje zahraniční měnu (rostou devizové rezervy) – posouvá se křivka LM doprava

• když CB snižuje nabídku domácí měny a prodává zahraniční měnu (klesají devizové rezervy) – posouvá se křivka LM doleva

TRH PRÁCE A PHILLIPSOVA KŘIVKA

Opakování: Trh práce – nabídka a poptávka

• nabídkovou stranu představují domácnosti

• poptávkovou stranu představují firmy

od čeho firmy odvozují svou poptávku po práci?

• firmy poptávají práci v takovém rozsahu, který odpovídá tomuto vztahu:

MPPL = W

mezní fyzický produkt práce se musí rovnat nominální mzdové úrovni

přičemž MPPL představuje množství (ve fyzickém vyjádření) vyprodukovaného výstupu dodatečnou jednotkou práce

v peněžním vyjádření: MPPL . P = W neboli MRPL = W

MPPL = W/P

individuální nabídka práce:

• domácnosti odvozují svůj užitek ze spotřeby výrobků a služeb C a z volného času l

U = u(C;l)

• domácnosti odvozují svůj užitek ze spotřeby C a z nabídky práce NS (mínusem!)

U = u(C;Ns(-))

• individuální nabídková křivka je zpětně zahnutá

  • substituční efekt způsobuje, že čím je vyšší reálná mzdová úroveň, tím jsou vyšší alternativní náklady volného času, tím je pak vyšší obětovaná spotřeba v případě, že nepracuji ⇒ domácnosti jsou proto motivovány aby při růstu mzdové úrovně nabízely více práce, protože jim rostou alternativní náklady volného času

  • důchodový efekt je spojen s tím, že při růstu reálné mzdové úrovně se zvyšuje mé bohatství ⇒ když mám nějakou cílovou úroveň spotřeby, tak s rostoucím důchodem už nemusím tolik pracovat, abych té cílové úrovně spotřeby dosáhla ⇒ takže tento efekt působí proti substitučnímu efektu

  • platí, že nejdříve se uplatňuje substituční efekt (při nižší mzdové úrovni) a pak se uplatňuje důchodový efekt (při vyšší mzdové úrovni)

  • kvantitativně je výraznější substituční účinek

Phillipsova křivka

• představuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace

• s jejím konceptem přišel už v roce 1926 Irwing Fisher (jeho práce ale upadla v zapomění)

• profesor Alban Phillips v roce 1958 se ke konceptu vrátil

ukázal, že existuje inverzní vztah mezi tempem růstu nominálních mezd (gw) a mírou nezaměstnanosti (u) ve Velké Británii v období 1861-1957

tj. čím je nižší míra nezaměstnanosti, tím je vyšší tempo růstu nominálních mezd a naopak

nijak tento vztah nezdůvodňoval, byl to jen empirický vztah

• formalizace vztahu: gw = –ε.(u – u*)

u* = přirozená míra nezaměstnanosti; u = skutečná míra nezaměstnanosti; ε = koeficient citlivosti tempa růstu nominálních mezd na rozdíl mezi skutečnou mírou nezaměstnanosti a přirozenou mírou nezaměstnanosti