Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

Poptávková strana v ekonomice

Investice Ig = In + a

• rozlišujeme hrubé a čisté

• hrubé = to celé, co se v ekonomice za nějaké období investuje, část z nich připadne pouze na obnovu starého zařízení, které bylo nutno odepsat v důsledku opotřebení (amortizace)

• čisté = rozdíl mezi hrubými a čistými (In = Ig – a)

• jaký je vztah mezi kapitálem a investicemi?

(investice je toková veličina, zatímco kapitál je stav k nějakému časovému okamžiku)

∆K = In

∆K = Ig - a

• jestliže si je převedeme na pracovníka: ∆k = i - δ . k

pozor, nezaměňovat s úrokovou mírou

δ = míra (v %) opotřebení kapitálu krát množství toho kapitálu

• tj. množství kapitálu je dáno investicemi a amortizací

Na čem závisí, kolik je Robinson schopen investovat?

• na tom, kolik uspoří

(protože máme 2-sektorovou ekonomiku – může své prostředky spotřebovat nebo uspořit)

y = c + s a pak s = i

y = c + i

• úroveň investic na osobu je dána tím, kolik ten Robinson uspoří

tj. jeho mezním sklonem k úsporám krát důchod

i = s . y = s . f(k)

...graficky – závislost výstupu na osobu na úrovni kapitálové vybavenosti

produkční funkce

• viz. výše

investiční funkce

• ukazuje, kolik je v dané ekonomice uspořeno a následně investováno

• velikost investic (úspor) je dána konstantou s, o které víme, že je menší než 1

amortizační linie

• ukazuje, kolik kapitálu je amortizováno a jaká je tedy potřeba restitučních investic

• čím větší je míra kapitálu na hlavu, tím více se ho opotřebuje

• (δ.k) tj. míra amortizace (např. 10%) krát množství kapitálu

• δ + n

vliv dalšího faktoru – tempo růstu obyvatelstva

rovnováha

• předpokládejme, že máme ekonomiku s relativně nízkou počáteční kapitálovou zásobou kA

• tomu odpovídá úroveň výstupu yA

• úroveň hrubých investic je zde určena investiční funkcí – část jich připadne na obnovovací investice, ale nevypotřebují se všechny (čisté investice jsou kladné), určitá část hrubých investic po pokrytí amortizace zbyde, takže dochází k nárůstu kapitálové zásoby

• s tím jak roste kapitálová zásoba z kA na kB, roste také produkt z yA na yB

• analogicky (přesně naopak) by to vypadalo, kdybychom měli ekonomiku s obrovskou kapitálovou zásobou kC

• velikost hrubých investic by nepostačovala na amortizaci veškerého kapitálu → část toho opotřebeného majetku by nebyla nahrazena (záporné čisté investice) → takže by docházelo k poklesu kapitálové zásoby z kC na kB

• s tím jak klesá kapitálová zásoba z kC na kB, roste také produkt z yC na yB

• z toho vyplývá, že dlouhodobá rovnováha v ekonomice je určena situací, ve které se protíná amortizační linie s investiční funkcí tzn. když velikost investic na hlavu přesně odpovídá velikosti amortizace

• podmínka rovnováhy: s . f(k) = (δ + n) . k stálý stav ekonomiky, ke kterému v dlouhém období směřuje

i > δ.k ⇒ ∆k > 0 změna kapitálu bude kladná tj. bude docházet ke kapitálové akumulaci