Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

vysunutí

Y

P

posun AS

N

AD

∆Y=0

AS

Y

P

ND´

NS

N1 N2

ND

N

W/P

NS´

E E´

(W/P)0

E

NS

NS=ND

ND

N

W/P

Nedobrovolná nezaměstnanost související s krátkodobě neměnnou nominální mzdou

(W/P)1

(W/P)0

E

NS

NS

ND

N

W/P

P

Y

II.

v tomto kvadrantu je zachycen vztah mezi cenovou hladinou a reálnou mzdovou úrovní

N1

P1

v tomto grafu je zachycen pohled na trh práce s jeho nabídkou a poptávkou

III.

křivka představující kombinace reálné mzdové úrovně a cenové hladiny při dané nominální mzdové úrovni W

W/P

N

v tomto kvadrantu je vzájemná závislost mezi zaměstnaností a agregátním výstupem

IV.

AS

I.

v tomto finálním kvadrantu je výsledek tohoto odvozování – tj. křivka AS, zachycující vazbu cenové hladiny na agregátní výstup

W1

produkční funkce

(výstup je funkcí zaměstnanosti) s degresivním průběhem (zákon klesajících mezních výnosů

(W/P)1

ND

NS

Y1

P2

(W/P)2

při poklesu cenové hladiny z P1 na P2, nominální úroveň W zůstává nezměněná (alespoň krátkodobě), takže se budeme pohybovat podél křivky, vzroste tak reálná mzdová úroveň z W/P1 na W/P2,což odpovídá poklesu zaměstnanosti z N1 na N2, při nižší zaměstnanosti je pak také produkován nižší výstup Y2 – spojením bodů získáváme rostoucí křivku AS

N2

Y2

AD

Y1

AS

Y

P

Y2

P1

P2

P2

P1

Y´

AD

Y*

AS

Y

P

AS´

AD´

1

2

P3

3

P > Pe

P = Pe

LAS

LAS

A

B

E3

P3

E2

E1

AD´

AS´

P2

P1

Y´

AD

Y*

AS – její tvar je v modelu odvozován,

zjišťuje se, proč roste

Y

P

C

D

n

MC

soukromá spotřeba je sice procyklická, ale relativně málo volativní tj. podléhá menším výkyvům než důchod

proč je tomu tak, to vysvětluje mezičasová substituce

podle ní se racionální člověk nechová tak, že to, co dodatečně vydělá, okamžitě utratí

racionální člověk utratí jenom část a druhou část uspoří a investuje, čímž se zabezpečí proti budoucímu výkyvu důchodu v opačném směru... ...jeho životní úroveň pak nepoklesne tak výrazně, jak by se dalo čekat, protože má ty své úspory

trend

soukromá spotřeba

T3

LAS

E3

P3

T2

E1

AD´

T1

P1

agregátní důchod

AD

Y*

T

Y

P

Y,C

rozdíl mezi

MR a MC

MR1

MR0

trend

AD0

AD1

Y

P

Y0

Y1

Y2

P1

P2 = P0

E0

E1

E2

A

B

C

D

AD

Y

2

MC1

E2

E0

E0

P2 = P0

P

Y

Y2

Y0

MC0

MR1

MR0

AD1

i* = i1 = i3

AD0

Y

P

1

i1

Y1

Y

BP vertikální

dokonale imobilní kapitál

i

BP horizontální

kapitál dokonale mobilní

BP obecný tvar

i2

Y2

BP – poměrně výrazně mobilní kapitál

BP

Y1 = Y3

BP – poměrně málo mobilní kapitál

i2

Y

i

IS

LM

BP

Y

i

IS1

LM

Y2

E2

E1 = E3

IS2

IS2

E1

E2

Y2 Y3

i2

i* = i1 = i3

Y1

BP

Y

i

IS1

LM1

E3

LM2

LM2

LM2

IS2

E1

E2

i2

IS2

Y1

BP

Y

i

IS1

LM1

E1

E2

Y3 Y2

i2

Y1

BP

Y

i

IS1

LM1

i1

i1

E3

u

Philipsova křivka

π v%

důchodový

efekt

IE

substituční

efekt

SE

Philipsova křivka

úplně původní

bod zvratu

až do tohoto bodu platí, že čím je vyšší W/P domácnost nabízí větší množství práce

od tohoto bodu při zvyšování W/P nabídka práce začíná klesat