Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

tento model má velkou nevýhodu:

• propaguje technologický pokrok, ale nijak ho nevysvětluje, bere jej jako exogenní veličinu, která přijde odněkud zvnějšku

• ve skutečnosti je technický pokrok endogenní veličinou, nejenom že ovlivňuje situaci v modelu, ale je jí taky zpětně ovlivňován

• tento nedostatek mají řešit nové teorie růstu

• snaží se začlenit technologický pokrok tím, že zahrnuje lidský kapitál do K

• produkční funkce v takovém modelu potom nevykazuje konstantní výnosy z rozsahu (jako u Cobb-Douglasově), ale rostoucí výnosy z rozsahu

• graficky by to vypadalo tak, že by produkční funkce byla lineární a investiční funkce byla taky lineární – proto nejsme schopni nalézt stálý stav (ekonomika může růst donekonečna)

• jednou z skupinou z nich jsou tzv. modely výzkumu a vývoje – chápou technologický pokrok jako snahy firem, aby pomocí výzkumu a vývoje dosáhly dočasného monopolního postavení na trhu

AS

horizontální,

dokonale cenově elastická

AD

∆P=0

Y

P

ať se změní poptávka jak chce, kolísá pouze Y, ale změny cenové hladiny jsou nulové

linie 450 – jestliže se pohybujeme podél této linie – AE = Y

to, co ek. subjekty dostanou v podobě důchodu, zase utratí

takže existuje rovnováha

zde existuje současně rovnováha na všech 3 trzích:

výrobků, peněz a úrok nesoucích finančních aktiv

Y2

Y1

IS

IS

LM

Y

agregátní důchod

i

agregátní úroková míra

neodlišujeme krátkodobou či dlouhodobou ani reálnou a nominální

Y

nominální, reálný agregátní produkt, v peněžních jednotkách

AE

agregátní výdaje

AD1 – agregátní poptávka a agregátní výdaje

i

úroková míra

Y

agregátní produkt

i1

AD2 AE

i2

jen v jednom bodě je ROVNOVÁHA

- v tečkovaném poli jsou AD příliš nízké a existuje převis nabídky

- ve šrafovaném poli jsou AD příliš vysoké, takže subjekty plánují koupit více než je nabízeno a existuje převis poptávky

S2

S1

v tomto kvadrantu je vztah mezi úrokovou mírou a velikostí úspor

předpokladem je rovnost I = S

III.

i2

i1

I1

I2

I0 = I0 – bi

křivka poptávky

po investicích

IS

II.

v tomto kvadrantu je vztah mezi změnami úrokové míry a velikostí investic

Y

i

s poklesem úrokové míry se zvýší investice

I = S

I

S

v tomto kvadrantu je vývoj úspor v závislosti na důchodu

IV.

S = - C0 + sY

- C0 je záporná autonomní spotřeba

s je mezní sklon k úsporám

s = ∆S/∆Y

I.

v tomto kvadrantu je výsledek tohoto odvozování – tj. křivka IS, křivka rovnosti investic a úspor

stává se plošší

Y

IS1

0

úroková míra je zafixovaná na této úrovni

Y

i

IS2

i

IS

v případě změny 1. – 3. veličiny (tj. c,t,s,) se bude křivka IS otáčet kolem bodu v němž protíná osu y

v případě změny 4. veličiny (tj. b) se bude křivka IS otáčet kolem bodu v němž protíná osu x

IS

Y

i

Y2

Y1

IS

IS´

i2

AD2 = c(1-t)Y + A.bi2

AE = Y

Y

AE

AD1 = c(1-t)Y + A.bi1

i

Y

i1

IS

jedině zde je rovnováha