Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce

gw = (%)

• graficky:

• historická verze – mzdová podoba:

  • mezi veličinami je substituční vztah = trade-off

• dnešní verze – cenově inflační podoba:

  • přišli s ní ve společném článku Samuelson a Solow v roce 1960

  • sledovali vývoj v USA a dívali se na vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti

  • hladina inflace: π = (%) Pt+1 = cenová hladina v období t+1, Pt = cenová hladina v období t

  • tato verze Phillipsovy křivky se stala jádrem neokeynesovské makroekonomie (v 60. letech)

  • podle jejich názoru jestliže chtěli snížit s nezaměstnanost, bude to nutně vykoupeno zvýšením tempa růstu cenové hladiny (zvýšením míry inflace)

• třetí verze – verze M. Friedmana a E. Phelpse:

  • verze Phillipsovy křivky s inflačními očekáváními

  • z konce 60. let min. století

  • souvisí to s Friedmanovým pojetím peněžních iluzí

  • do Phillipsovy křivky je třeba zahrnout adaptivní očekávání

  • vyjděme z toho, že vláda nebo CB realizují expanzivní hospodářský zásah, protože chtějí pomocí zvýšení AD snížit míru nezaměstnanosti

  • snížení nezaměstnanosti vyvolá vzestup inflace (na 2%) – z výchozího bodu A se dostáváme do bodu B

  • podle Friedmanova fooling modelu zaměstnavatelé mají info o vývoji cenové hladiny, ale zaměstnanci ne ⇒ když vláda zvýší AD tlačí to na růst P ⇒ rostou také nominální mzdy, ale pomaleji než P ⇒ zaměstnanci, kteří o růstu P nevědí a vidí jen své rostoucí mzdy podléhají peněžní iluzi a tak zvyšují nabídku práce ⇒ takže se snižuje u (posun z bodu A do B) ⇒ v delším časovém horizontu si to zaměstnanci uvědomí, prohlédnou tu iluzi a chtějí vykompenzovat růst P růstem mezd ⇒ reálná mzdová úroveň se vrací na svou výchozí hodnotu ⇒ zaměstnavatelé budou snižovat poptávku po práci na původní úroveň (posun z bodu B do C) nezaměstnanost se bude vracet zpět, ale už při zvýšené cenové hladině!!!

  • podmínkami těchto závislostí jsou adaptivní očekávání a asymetrické informace

  • když by znovu chtěli vláda nebo CB stlačit nezaměstnanost, museli by zase vyvolat peněžní iluzi a celé by se to zopakovalo (body D a E) – bylo by to vykoupeno ještě výraznějším (už by to bylo 7%) růstem inflace – ta totiž s každým růstem akceleruje

  • původní míře nezaměstnanosti u* odpovídá jakékoliv vysoká míra inflace

  • když spojíme všechny ty body (A,C,E), do kterých ekonomika vždycky směřuje v delším období, když proběhne ten přizpůsobovací proces ⇒ získáme vertikální (červenou) dlouhodobou Phillipsovu křivku (LPC), která vyznačuje přirozenou míru nezaměstnanosti odpovídající jakékoliv míře inflace

  • takovouto míru nezaměstnanosti označujeme jako NAIRU = míra nezaměstnanosti nezrychlující inflaci (na této úrovni nevznikají tlaky ani na vzestup míry inflace ani na pokles míry inflace)

  • ekonomika se zde nachází na úrovni potenciálního produktu Y*, je zde nulová cyklická nezaměstnanost