Makroekonomie 2 - Výpisky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
nejde už zde o absolutní hodnoty veličin, ale vždy o vztahy
tito ekonomové uvažovali takto: pokles AD sebou nese pokles poptávky po výrobních faktorech (odvozená poptávka)
snížení AD je tedy na trhu práce spojeno s poklesem poptávky po práci → to bude mít vliv na cenu práce → reálná mzdová sazba bude mít tendenci klesat a to by se mělo v obrázku projevit posunem (poklesem) mezních nákladů MC
↓AD → na trhu práce: ↓DL → ↓(W/)
snížení MC by ale komplikovalo vysvětlení nepružnosti cenové hladiny (když by klesaly MC a firmy by držely nezměněnou cenu produkce, zvětšovala by se plocha modrého trojúhelníku obětovaného zisku tj. firmy by musely obětovat plochu modrá + zelená)
empirické studie ale ukázaly, že menu costs nejsou nikdy až tak velké jako tento zvětšený trojúhelník (předtím bylo řečeno, že jsou menu costs minimálně tak velké jako ten obětovaný zisk – trojúhelník)
jak se s touto situací vypořádali?
říkají, že argument je sice teoreticky platný, ale v reálných tržních ekonomikách neplatí, že by při poklesu AD (v recesi) klesaly MC
reálné mzdy se nechovají procyklicky
...tím byla hypotéza menu costs zachráněna
proč by se neměly reálné mzdy (výrobní náklady) chovat tímto způsobem?
⇒ Hypotéza efektivních mezd
opírá se o předpoklad, že produktivita práce v určitém podniku je funkčně spjata s funkcí relativní úrovně mezd (úroveň mezd podniku ve vztahu s úrovní mezd ve zbytku ekonomiky)
např. zaměstnanci Tesco jsou v produktivitě práce ovlivňováni tím, jak si jejich mzda stojí ve srovnání se mzdami konkurenčních řetězců (čím bude nižší úroveň mezd, tím méně intenzivně budou pracovat)
mzdy proto v recesi výrazněji neklesají – firma neví, jestli když by snížila mzdy a ostatní firmy ne, jestli by si tím nezkazila tu relaci a nemusela čelit demotivaci svých zákazníků
Modely vstup – výstup (entry – exit)
narozdíl od předchozích dvou skupin analyzují tyto koncepce dlouhé období (tzn. takové, kdy se měnil počet firem na trhu)
doposud jsme např. nepředpokládali, že by změna AD zapříčiňovala změnu počtu firem, které v ekonomice působí, ale v delším časovém období se jejich počet mění
při recesi (pokles AD) bude docházet k výstupům z trhu tzv. exitům
při vzestupu do ekonomiky bude zase proudit více firem – bude docházet ke vstupům tzv. entry
přičemž množství firem v ekonomice má vliv na pružnost cen – čím více firem, tím větší pružnost, u monopolu zase velmi nízká pružnost cen
v důsledku toho se křivka AD např. při poklesu nebude pouze rovnoběžně posunovat, ale bude se taky natáčet viz. obrázek
ZDE DOLEPIT TABULKU Z TEZÍ:
Porovnání doporučení nových keynesovců a neokeynesovců
je zde vidět velký posun ve vnímání role hospodářské politiky
nacházíme se v oblasti makroekonomie otevřené ekonomiky