Makroekonomie 2 - Zápisky z hodin

Veřejné rozpočty

domácí produkt = nepřímé daně + agregátní důchody

národní důchod (součet všech důchodů) = domácí produkt – nepřímé daně

domácí produkt = nepřímé daně + národní důchod

domácí produkt = nepřímé daně + přímé daně + důchody po zdanění

Veřejné výdaje na zboží a služby

- samostatná položka agregátních výdajů

- výdaje, které nejdou na zboží a služby => transfery – představují zvýšení důchodů

disponibilní důchod = národní důchod – přímé daně + transfery

domácí důchod = nepřímé daně + přímé daně – transfery + disponibilní důchod

Y = (TA – TR) + Yd

Zahraniční obchod a agregátní výdaje

Vývoz agregátní výdaje zvyšuje, dovoz je snižuje

Y = C + I + G + Nx

Národní úspory a národní investice

C + I + G + NX = Ta – TR + Yd

Disponibilní důchod (osobní důchody domácností, odpisy, nerozdělené zisky firem) – dělí se na spotřebu a úspory:

Yd = C + S

pak:

C + I + G + NX = TA – TR + C + S

=> identita národních investic a národních úspor:

I + Nx = S + (T – G)

(T – G) .. přebytek veřejných rozpočtů = veřejné úspory

S + (T – G) …… národní úspory

Národní investice se rovnají národním úsporám (co lidi a stát uspoří, se investuje)

Peníze, trh peněz a inflace

Peníze

= prostředek směny

- vysoce likvidní aktivum (lze jej přímo použít jako prostředek směny nebo jej alespoň lze snadno – rychle a bez velkých nákladů – v prostředek směny přeměnit)

Poptávka po penězích

= snaha držet peněžní zůstatky namísto jiných aktiv

- skrývá se za ní rozhodování člověka o struktuře bohatství

transakční zůstatky = peněžní zůstatky, které lidé chtějí držet pro zabezpečování běžných transakcí; je to časový nesoulad mezi příjmy a výdaji, který vyžaduje udržovat transakční zůstatky

- když se člověk rozhoduje, kolik chce držet transakčních zůstatků, porovnává transakční náklady na přeměnu méně likvidních aktiv v peníze s úrokem z méně likvidních aktiv, úrok je tedy nákladem držby peněžních zůstatků (N obětované příležitosti) => výše transakčních zůstatků je nepřímo úměrná úrokové míře

- dále závisejí na důchodu člověka – jejich výše je přímo úměrná výši důchodu

opatrnostní zůstatky = peněžní zůstatky, které lidé chtějí držet, protože mají nižší riziko než jiná aktiva, jejich výše nepřímo úměrně závisí na úrokové míře a přímo úměrná na bohatství

Teorie poptávky po penězích

1. transakční teorie – soustřeďuje rozhodování člověka mezi likviditou a výnosem, vysvětluje spíše transakční zůstatky

   1. použijeme ji k vysvětlení poptávky, pokud definujeme peníze jako M1

2. portfoliová teorie – soustřeďuje rozhodování mezi rizikem a výnosem, vysvětluje opatrnostní zůstatky

nominální peněžní zůstatky – závisí na nominálním důchodu