Makroekonomie 2 - Zápisky z hodin

σ x L ‹ φ x U ………. nezaměstnanost klesá

Přirozená míra nezaměstnanosti

= míra nezaměstnanosti, při které je trh v rovnováze

- tři složky:

1. frikční nezaměstnanost – lidé z různých důvodů odcházejí ze zaměstnání a hledají si nové

2. strukturální – jiná odvětví se smršťují a jiná expandují, takže lidé musejí přecházet z jednoho odvětví do jiného, což často vyžaduje rekvalifikaci nebo stěhování

3. dobrovolná – lidé, kteří nechtějí pracovat, a žijí z dávek

- součástí není cyklická nezaměstnanost – ta je při hospodářských recesích

- podmínka přirozené nezaměstnanosti: počet lidí opouštějících práci = počtu lidí nalézajících práci:

σ x L = φ x U

-> úpravami dostaneme:

σ x (1 – u) = φ x u

u* = σ

σ + φ

u* …………. přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti u* závisí přímo úměrně na míře ztráty práce σ a nepřímo úměrně na míře nalézání práce φ. Tyto dva parametry ovlivňuje:

1. neúplnost informací - Čím úplnější je informovanost lidí na trzích práce, tím vyšší je míra nalézání práce φ a tím nižší je proto přirozená míra nezaměstnanosti.

2. výše podpor v nezaměstnanosti – čím vyšší jsou podpory v nezaměstnanosti a čím delší je doba jejich poskytování, tím nižší je míra nalézání práce φ a tím vyšší je přirozená míra nezaměstnanosti

Vyčišťování trhu práce

Trh práce:

poptávka L = LD(W/P)

=> poptávané množství LD závisí nepřímo úměrně na výši reálné mzdy W/P

nabídka L = LS(W/P)

=> nabídka práce je přímo úměrná výši reálné mzdy

Na individuální nabídku práce působí

• substituční efekt – člověk při vyšších reálných mzdách substituuje volný čas prací.

• důchodový efekt – člověk při vyšších mzdách nabízí méně práce, protože má-li vyšší důchod, chce užívat více volného času

Lidé se ovšem v preferencích odlišují, protože se v agregátní nabídce práce mnoho těchto efektů vyruší, proto je agregátní nabídka málo citlivá na výši průměrné reálné mzdy a její křivka se blíží vertikále.

Spotřební funkce

C = C(Yd, r)

Spotřeba C je rostoucí funkcí disponibilního důchodu Yd a klesající funkcí reálné úrokové míry r. (je přímo úměrná disponibilnímu důchodu a nepřímo úměrná úrokové míře)

Keynesiánská spotřební funkce

- John Maynard Keynese – Obecná teorie zaměstnanost, úroku a peněz

- při změně důchodu se spotřeba mění v menší proporci než důchod

C = CA + c x Yd

CA ………. autonomní složka spotřeby, která nezávisí na důchodu

c x Yd …… složka spotřeby, která se mění s důchodem

- funkce je charakterizována sklonem ke spotřebě (=podíl spotřeby na disponibilním důchodu):

1. průměrný sklon ke spotřebě – podíl spotřeby na disponibilním důchodu

   • a = C/Yd

2. mezní sklon ke spotřebě – přírůstek spotřeby vyvolaný přírůstkem disponibilního důchodu o jednotku, platí pro něj 0 < c < 1

   • c = ∆C / ∆Yd