Otázka 20 - Monetární politika

1. Inflace (znehodnocení peněz)

Je ekonomický jev, který označuje všeobecný růst cenové hladiny, neboli snížení kupní síly peněz. Jinými slovy je to pokles hodnoty peněz vlivem růstu cen, zvyšuje ceny zboží a služeb.

1. Příčiny inflace

Více přístupů, 2 základní:

1. Inflace tažená poptávkou (přehřátí konjunktury) – čím víc máme zájem nakupovat, tím víc nutíme výrobce, aby ceny zvyšovali.

   1. Expanzivní hospodářská politika: fiskální, monetární (zvětšuje se množství peněz v oběhu).

   2. Keynesiánci – růst spotřebních a investičních výdajů. Dále růst nominálních mezd.

   3. Pokles daní (domácnostem a firmám zůstane víc peněz, vzroste potřeba = poptávkové šoky).

2. Inflace tažená náklady – růst cen vyvolán tím, že náklady na produkci (materiál, stroje, mzdy – pokud rostou rychleji, než produktivita práce) rostou.

1. Důsledky inflace

   1. Vliv inflace na reálné důchody (při nevyrovnané inflaci): 1. Přerozdělování reálných mezd. Kupní síla mezd při inflaci klesá. 2. Dopady na soc.důchody.

   2. Vliv inflace na reálnou hodnotu bohatství: 1. Přerozdělování reálné hodnoty úspor (při záporné reálné úrokové sazbě). Pokud je míra inlface vyšší, než úrok.sazba, klesá hodnota vkladů a půjček, ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci, 2. Vliv na ceny věcných aktiv.

   3. Dodatečné náklady společnosti (ošoupávání podrážek, menu costs).

   4. Vliv inflace na ekonom. aktivitu: 1. Destimulace od práce a úspor, 2. Nejistota v investičním rozhodování.

Podle závažnosti dopadů: inflace mírná, pádivá a hyperinflace.

1. Deflace

Je situace, v níž dochází k absolutnímu (meziročnímu poklesu cenové hladiny, obvykle měřenému indexem spotřebitelských cen). Deflační situace nastává, když obecně ve světové, případně specificky v národní ekonomice je příliš mnoho zboží (služeb) a málo peněz využitelných na jeho nákup.

1. Příčiny deflace

1. Hospodářský pokrok, 2. Snižování N a růst produktivity, 3. Důsledek snížení množství bankovních úvěrů, 3. Příliš mnoho zboží (služeb) a málo peněz využitelných na jeho nákup, 4. Krátkodobá deflace – dojde k ní poklesem cen dovozu – tzv.dovezená deflace, 5. Regulace – přispívá k deflaci – snížením tempa změny regulovaných cen v příslušném odvětví, příp. ukončením regulace v příslušném odvětví a připuštěním konkurence (tlačí výrazně na snížení cen).

1. Důsledky deflace

Dlouhodobý pokles cen vede ke snižování investičních výdajů, zisků podniků a k růstu nezaměstnanosti. Mohou také klesnout nominální příjmy.

Pokud krátkodobá deflace trvá příliš dlouho, může se rozvinout až v deflační spirálu či deflační past. Průběh je následující – klesají ceny, což vede ke snížení tržeb a příp. zisků podnikatelské sféry, která tak musí snižovat náklady. Ovšem snížení nákladů vede k růstu nezaměstnanosti (propouštění lidské síly) nebo ke snížení mzdy zaměstnanců. Oba tyto faktory - růst nezaměstnanosti i pokles mzdy pak sníží poptávku domácnosti po zboží a službách, což tlačí na trhu opět ke snižování cen atd. ve spirále ve stále rychlejším tempu.