Mikroekonomie 2 PMIKP - Vypracované otázky a odpovědi

Mezní míra substituce ve spotřebě – znamená poměr, ve kterém je možno nahrazovat statek X statkem Y aniž by se změnil celkový užitek.

Mezní míra substituce ve směně – poměr, v němž může spotřebitel směňovat na trhu statky X a Y při vynaložení celého důchodu.

1. Nakreslete indiferentní křivky (všechny varianty) a optimum spotřebitele.

2. Nakreslete indiferenční křivky tak, aby mezní míra substituce byla konstantní. Nakreslete linii rozpočtu pro rozdílné příjmy a optimum spotřebitele. Stručně okomentujte.

3. Jaké jsou vlastnosti indiferenčních křivek a matematicky to dokázat.

• jsou klesající. Kombinace které znamenaji vice obou statku jsou preferovany před kombinacemi znamenající méně obou statku

• Neprotínají se

• v každem bode znazornujiciho spotřební situace se nachází indeïferencni křivák. Aby bylo mozne srovnávat uzitek jednotlivých kombinaci statku, musí kazda kombinace lezet na nejake ind. krivce

• Jsou konvexni vzhledem k pocatku. cim méně ma spotřebitel statku X relativne ke statku Y, tim vice je ochoten ovbetovat statku Y, aby ušetřil dodatečnou jednotku statku X

1. Uveďte axiomy preferencí spotřebitele (chce namalovat indiferenční křivky)

uplnost – poradi preferenci je uplne, umoznujeli spotřebiteli seradit všechny mozne kombinace statku a sluzeb

Tranzitivita – preferenci znamou u jedno dvojice statku lze pouzit ke zkoumani preferenci dvojic jinych

nepresyceni – vetsi mnozstvi spotrebovavaneho staku je vždy preferovano před mensim.

1. Co je indiferenční křivka, jaké má vlastnosti, jaké typy znáš, proč se neprotínají.

množina kombnací statku X a Y se stejným souhrnným užitkem.2 Indifer.křivky: dva zákl. přístupy – na základě preferencí a na zákl. užitku. Vlastnosti: 1) jsou klesající, 2) neprotínají se, 3) v každém bodě obrázku znázorňujícího spotřební situace se nacházjí indeferenční křivky, 4) jsou kovexní vzhledem k počátku. Tvary: 1) statky žádoucí (pozitivní pref.), 2) statky nežádoucí (negativní pref.), 3) statky lhostejné (osa x), 4) změna preferencí s rost, množstvím statku. X a Y jako dokonalé substituty \ , nebo komplementy ∟.

1. Zakreslete do grafu averzi k riziku, lhostejnost k riziku a riskování. Definujte spravedlivou a maximální pojistku.

2. Zakreslit vztah k riziku (averze, lhostejnost, vyhledávání), co je to maximální a spravedlivá pojistka

Lidé mohou riziko vyhledávat nebo k němu mít naopak averzi, nebo jim může být riziko lhostejné. Přístup k riziku je vyjádřen ve tvaru fce užitku. 1) Averze = preferován jistý výsledek před rizikem se stejným očekávaným výsledkem. Fce užitku je konkávní. S rostoucím důchodem se mu potřeba riskovat zdá stále méně důležitá a uchyluje se stále více k bezpečnému očekávání menších, ale zaručených postupů. 2) Vyhledávání rizika = ochoten podstoupit nejistotu relativně malé pr-sti nejvyššího možného výsedku riskantní alternativy. Fce užitku konvexní – užitek roste rychleji než příjem spotřebitele. 3) Lhostejnost = nerozhodný při volbě mezi jistou a rizikovou alternativou rozhodnutí, pokud je výsledek shodný s očekáváným výsledkem rizikové alternativy.Fce je lineární – přímka. Lidé s averzí k riziku jsou ochotni vzdát se určité části příjmu, aby se riziku vyhnuli. Pojistné je pro spotřebtele nevýhodné – dává za pojistku více, než by v průměru ztratil, kdyby nastala pojistná událost. Ale pojištění mu jeho bohatství (welfare, W) tj. majetek i příjem, zachovává na úrovi stejné, než kdyby pojištěn nebyl. Jestliže očekávaná hodnota bohatství člověka s riziky nekrytými je stejná, jako by byla v případě stejných rizik pojištěním krytých, odpovídá náklad a takové poištění spravedlivé pojistce. Výše výdajů za pojištění je shodná s očekávanou ztrátou. Platí: EW=(W-L)* л + W*(1- л)=W-L* л, kde EW – očekávané bohatství, L – újma na bohatství, л – pr-nost. Maximální pojistka = taková výše pojistky, která vede k tomu, že užitek spojený s jistotou (dosaženou pjištěním) je shodný s očekávaným užitkem spojeným s riskantní alternativou (bez pojištění).