UNIE 6. přednáška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
žaloba na neplatnost – obrácený instrument, týká se žaloby, která říká, že právní akt Evropské unie není v souladu s Evropským právem – např. překračuje to pravomoc, může ji podat členský stát, nebo se rozhodnutí týkají osob nebo obchodních společností – např. to se týká dotací, byl vyloučen ze soutěže a žádost nebyla posuzována, např. „o tuto zakázku se smí ucházet jen vzdělávací instituce“ a chce žádat plzeňská neziskovka (může být v českých podmínkách vzdělávací instituce)
žaloba na neúčinnost – evropský orgán, která mě něco dělat, tak to nedělá, Evropská komise nám do 30 dnů nevydá rozhodnutí → můžeme ji žalovat za nečinnost, příp. žádat náhradu škody
žaloba na náhradu škody (Evropská unie poruší evropská právo a vznikne tím škoda) – kdy můžeme chtít od soudců na národní úrovni, aby byli nestranní? je lepší, když to bude řešit ten, kdo je z pohledu státu neutrální? stranou sporu jsou 2 státy, nebudeme to z podstaty věci řešit u národního státu – nejsou neutrální, náhrada škody selhává často, protože neprokážeme příčinnou souvislosti, nekompenzují se jiné než majetkové a finanční škody, např. ne újma na cti
rozhodčí řízení – detailní agenda, např. Evropská investiční banka poskytuje úvěry a smlouvy o úvěrech mají rozhodčí doložku a chce, aby spory soudil Soudní dvůr
pracovně-právní spory (zaměstnanci Evropské komise se soudí s EU, např. právo na služební postup)
Nesporná řízení
řízení o předběžné otázce – když se nějaký soud členského státu dostane do situace kdy by měl aplikovat pravidlo evropského práva a není si jist, jak ho vyložit apod. – může položit předběžnou otázku při pozastaveném řízení a soudní dvůr na to odpoví. Nikdy se neříká, kdo by měl spor vyhrát nebo prohrát, je to na daném státu. Hledá se historický judikát, kde bylo popsáno, jak se taková situace řešila
řízení o posudku – uzavírání velkého množství mezinárodních smluv
Významné judikáty
Costa vs. E. N. E. L. (1964)
-
pan Costa, majitel něčeho, jako je náš ČEZ, byl to Ital (říkal, že Itálie nesmí E.N.E.L. znárodnit a italský soud si s tím nevěděl rady → soudní dvůr měl na stole případ a bez toho, aby dotvořil právo, nemohl rozhodnout)
-
EHS má svébytný právní systém
-
soudy ve státech musí aplikovat evropské právo přednostně před vnitrostátním, když se dostanou do rozporu (teorie práva → novější právo ruší to starší)
-
soudci ve smlouvě neměli, že nesmí E.N.E.L. znárodnit – musel projít složitou argumentací → soudní dvůr říká, že nám vzniká svébytný vnitrostátní právní systém – není to ani vnitrostátní, ani mezinárodní obchodní právo = je to něco mezi
Cassis de Dijon (1979)
-
princip vzájemného uznávání zboží
Frankovich (1991)