2. Elektrické obvody

• je nezávislé na integrační dráze 

𝐹  

𝐸 

Kondenzátor a jeho kapacita 

n Strukturu v pravém dolním rohu můžeme označit jako 

kondenzátor 

n Definujeme kapacitu kondenzátoru jako 

𝐶 =

𝑄
𝑈

  [F, C, V] 

n Energie, uložená v kondenzátoru ve formě elektrického pole 

– Odpovídá práci, kterou musíme vykonat, abychom přemístili náboj z 

jedné elektrody na druhou 

𝑊𝑒 =  

1
2

 . 𝑄. 𝑈 =  

1
2

 . 𝐶 . 𝑈2 [J] 

n Dokázali byste tento vztah odvodit? 

– Nápověda: zkuste přenášet náboj 

postupně po malých zlomcích. 

𝐹  

𝐸 

Elektrický proud, napětí a odpor 

n Elektrický proud definujeme jako množství náboje přeneseného 

za jednotku času 

I =

𝑑𝑄

𝑑𝑡

  [A, C, s] 

n Vztah mezi proudem a napětím popisuje Ohmův zákon 

I =  

𝑈

𝑅

    [A, V, 

Ω], 

– R je elektrický odpor (rezistance)  
– Předpokladem je, že R je nezávislé na U a I 

• v mnoha prakticky významných případech to neplatí 

n Prakticky můžete Ohmův zákon interpretovat dvojím způsobem 

1.

Přiložením napětí na vodič s odporem R po teče vodičem proud  

𝐼 =   𝑈 𝑅

2.

Průchodem proudu I vodičem s odporem R vzniká na vodiči úbytek 
napětí 

𝑈 = 𝐼 . 𝑅 

Vodivost, měrný odpor, měrná vodivost 

n Převrácenou hodnotou odporu je vodivost (jednotka Siemens) 

𝐺 =  

1

𝑅

    [S, 

Ω] 

n Pro konkrétní materiály se obvykle udává měrný odpor ρ  

(rezistivita) 

– Odpor lze spočítat z geometrických tvarů materiálu (pro homogenní 

proudové pole) 

𝑅 =  𝜌 .

𝑙

𝑆

   [

Ω, Ω.m, m, m2] 

– Obvykle je (nejen) teplotně závislá 

𝜌 =   𝜌0. 1 +  𝛼 . ∆𝑇    [Ω.m, Ω.m, K-1, K] 

n Analogicky definujeme měrnou vodivost γ