de2a-poznamky-z-prednasek

  CAPELLA MEDICI (Florencie, od 1520): MB, nová sakristie při S. Lorenzo – nedokončeno  

  manýristická vertikální prostorová rozpínavost 
  kupole s kazetováním, napětí mezi prvky, kontrasty 

  BIBLIOTECA LAURENZIANA (Florencie, 1526 – 1559): MB 

  rysy manýrismu: atektonické umístění sloupů v nikách, schodiště padající jako vodopád 

  PIAZZA DI CAMPIDOGLIO (Řím, do 1556): MB, totální prostorová jednota!, pravidelný lichoběžník 

  motivy na dlažbě: zužování náměstí směrem ke schodišti 
  inspirace: Belvedere (DB), náměstí v Pienze (Rosselini) 
  jezdecká socha Marca Aurelia 

  MB: hlavní architekt kostela sv. Petra v Římě (od 1546) 

  sjednocení půdorysu – zazdění bočních prostor, zesílení pilířů hlavní kupole, vytvoření plastické stěny 
  sjednocení vnějšího a vnitřního prostoru: vertikální pilastry vysokého řádu 
  kupole: dostavěl Giacomo della Porta, inspirace kupolí ve Florencii od FB 

  PORTA PIA (Řím, od 1562): MB, regenerace centra Říma 

  realizace po smrti Michelangela 
  ryze dekorativní forma – manýristická kompozice 

  CAPELLA SFORZA (Řím, 1560): MB, kostel S. Maria Maggiore 

  volná forma sloupů: vytažení nahoru, představení před stěnu, dosedá na ně česká klenba 
  zužující se michelangelovské okno 
  inspirace pro Borrominiho (vytažení sloupů do prostoru – inspirace pro dynamické baroko) 

  MB: přelomová díla (zpočátku sochař), některá řešení ryze manýristická, vliv na vývoj architektury 

  sjednocení vertikálního prostoru sv. Petra v Římě, nový typ volné tektoniky – vznik baroka 
  množství napodobitelů ve Florencii: Giorgio Vasari, Bartolommeo Ammanati 
  Federico Zuccari (malíř), Sebastiano Serlio (manýrismus a renesance) – kritické přejímání Vitruvia (vlastní kniha o