de2a-poznamky-z-prednasek

  SANTA MARIA DELLE GRAZIE (Milán, 1492): presbytář DB, vliv S. Lorenza, mauzoleum Sforzů 

  apsidy – organická architektura, půlkulová kupole, arkády v tamburu 
  refektář: Poslední večeře od da Vinciho 
  severský charakter exteriéru: páry, kruhová okna 

  DB: vliv Leonarda da Vinciho – architektonické kresby!!! 

  1499: útěk do Říma (kardinál Oliviero Carafa) 

  KOSTEL S. MARIA DELLA PACE (Řím, 1500 – 1504): klášter 

  arkádové nádvoří: nové řešení nároží, použití klasických řádů, lodžie s rovným překladem 

  nový typ centrálního kostela!: velký úkol renesančních architektů 
  KOSTEL S. MARIA DELLE CARCERI (Prato, od 1485): G. da Sangallo 
  KOSTEL S. MARIA DELLE GRAZIE (Calcinaio, 1484 – 1490): F. G. Martini, vysoký tambur s okny 
  KOSTEL MADONNA DI S. BIAGIO (Montepulciano, 1518 – 1545): A. da Sangallo 
  KOSTEL S. MARIA DELLA CONSOLAZIONE (Todi, od 1508): Cola di Caprarola 

  prostorová expanze organického typu 

  TEMPIETTO – S. PIETTRO IN MONTORIO (1502 – 1505): krypta, sokl - schodiště, portikus 

  rozměry sloupů podle paprsků jdoucích ze středu, ochoz + toskánské sloupy + dórské kladí + zábradlí 

  DB: dvorní architekt papeže Julia II. (rekonstrukce a rozšíření papežského paláce Belvedere) 
  BELVEDERE (od 1504): DB – první práce pro papeže, dnes Vatikánská muzea 

  rozdělení na dvě nádvoří, arkádové lodžie, členění obvodové stěny (motiv triumfálního oblouku) 

  KOSTEL SV. PETRA (Řím, od 1504): hlavní architekt DB (Pergamenový plán), typ centrálního kostela 

  půdorys: inspirace byzantskou architekturou (vepsaný řecký kříž) 
  boční kupole zachycují roztlakové síly ústřední kupole 
  1514: nový architekt Rafael Santi (část od DB byla využita jen jako presbytář – podélná bazilika)