Otázky ke zkoušce - agroekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Denzita (hustota)…
Počet jedinců na jednotku plochy (Počet střevlíků na 1 m2 povrchu půdy), počet jedinců na jednotku objemu (Množství zooplanktonu na 1 litr vody).
Natalita (množivost)…
Počet nových jedinců za jednotku času. V mnoha případech nás tento jev moc nezajímá (z pohledu zemědělců ). Semena nakupujeme, některé odrůdy nejsou ani sami reprodukce schopné. Natalita…
Maximální – v ideálních podmínkách
Ekologická – Realizovaná
Mortalita (úmrtnost)…
Tu si určujeme v agroekosystémech většinou sami (sklizeň, porážka, probírka,…)
Mortalita…
-Minimální – jedinci hynou pouze stářím
-Ralizovaná – odráží vliv prostředí (nemoci, predátoři,..)
S mortalitou a natalitou souvisí růst populace – viz jiná otázka. Kolísání populace v průběhu jednoho roku – OSCILACE ( jaro, hustota populace nízká, narůstá do podzimu, klesání přes zimu). Kolísání populace v průběhu několika let – FLUKTULACE
Rychlost růstu jakékoliv populace je dána přírůstkem počtu jejich členů za časovou jednotku. Při počátečním růstu populace o N členech je růst exponenciální, pak narazí na nosnou hustotu prostředí. V přírodních ekosystémech je běžné, že populace se asi nepřiblíží kapacitě prostředí, protože komplex zpětných vazeb zajišťuje populace proti kolapsu.
V agroekosystémech jsou běžné mnohem méně efektivní regulační mechanismy na hustotě nezávislé.
pesticidový postřik – likviduje citlivé organismy bez ohledu na jejich počet
orba – likviduje plevele bez ohledu na jejich počet
31 . Disperze : Ekologický význam, fáze kolonizace prostředí
Disperze – Rozptýlení jedinců jedné populace na ploše, nebo v prostoru.
Žádné prostředí není zcela homogenní, je tvořeno mozaikou míst ( příznivých i nepříznivých). Často jsou ostrůvky příznivého prostředí od sebe natolik vzdálené, obydlují je organismy, které se tam zrovna náhodou vyskytnou (oceánské ostrovy, oázy,…).
Rovnovážná teorie ostrovní biografie
předpoklad je náhodné osidlování ostrovů a náhodné vymírání druhů na těchto ostrovech. Čím je na ostrově více druhů, tím menší je šance, že na něm další druhy přibudou, protože celkové množství druhů, které je v okolí je omezené. Tím je větší šance, že některý druh vymizí.
Při určitém počtu druhů na ostrově se intenzita vymírání vyrovná s intenzitou kolonizace. Pokud se počet druhů zvýší nad tento rovnovážný stav, sníží se pravděpodobnost nové kolonizace a zvýší se pravděpodobnost vymírání druhů. Dostane se pak opět do rovnovážného stavu. Když je druhů málo, nastává opačný proces.
Rovnovážný počet druhů na ostrově bude tedy zajištěn pouze rovnováhou mezi náhodnou kolonizací a vymezením. Tato rovnováha bude dynamická – Počet druhů bude zhruba stejný, ale druhové složení se bude měnit.
Rovnovážný počet (dále RP) je ovlivněn velikostí ostrova, vzdáleností od pevniny. Menší ostrovy hostí menší populace.
Čím bude ostrov větší a zároveň blíže bude k pevnině, bude druhově početnější
Z toho všeho neplyne, že kolonizace a vymírání na ostrovech je skutečně náhodné! I na základě pouhé náhody lze vysvětlit základní rysy ostrovů.