Otázky ke zkoušce - agroekologie

Typickou formou VK je…

• Samozřeďování – u rostlin. Jedná se o proces, který probíhá u rostlin v průběhu růstu. S růstem se zvyšují nároky na světlo. Jedinci, kteří rostou pomalu, jsou zastíněni většími a zanikají. Konkurence je výrazně asymetrická. Existuje vztah mezi hmotností rostliny a jejich populační hustotou, který je lineární. Populační hustota klesá pomaleji, než-li roste hmotnost rostliny. Souvisí to s tím, že rostlina roste ve třech rozměrech, ale populační hustota klesá ve dvou rozměrech.

• Teritorialita – u živočichů. Jedinci stejného druhu obhajují určité území vůči vetřelcům (většinou stejného druhu). Populace se skládá z jedinců, kteří mají své teritorium a jedinců, kteří se snaží teritorium získat. Ten kdo nemá teritorium má snížené šance na rozmnožování. Velikost teritoria nemůže klesnout pod určitou velikost, tím je dán konstantní počet teritorií, a tím zůstává i relativně stálý počet rozmnožujících se jedinců. Teritorialita vede k populační regulaci, což je výhodné. Obhajoba teritoria se musí každému vlastníkovi vyplatit.

Kapacita prostředí…

Obecnou vlastností organismů je tendence se maximálně rozmnožit. Každá populace se chce zvětšovat geometrickou řadou. To však časem narazí na určité meze. (Povrch Země je omezený). Existuje mechanismus, který udržuje populační početnost v určitých mezích. Mluvíme o HUSTOTNĚ ZÁVISLÉ REGULACI populační početnosti – Zvýšení populační početnosti vede ke snížení dalšího jeho růstu a naopak. Čím je populace početnější, tím je její růst menší. Může se stát, že je přírůstek nulový (mortalita = natalita) – populace dosáhla NOSNÉ KAPACITY PROSTŘEDÍ

Značné kolísání početnosti v populaci může mít na svědomí například klima, nebo nějaké katastrofy, epidemie, jejichž účinek je většinou HUSTOTNĚ NEZÁVISLÝ.

I katastrofy mohou někdy vést k hustotní závislosti. Když například existuje určitý počet úkrytů, kde lze katastrofu přežít, přežije tím nižší procento jedinců, čím je vyšší jejich celkový počet.

Za hlavní mechanismy regulace populací je považována vnitrodruhová konkurence – Čím je populace početnější, tím méně zdrojů připadá na jedince) a regulace predátory – Zvýšení množství kořisti vede ke zvýšení počtu predátorů, kteří množství kořisti opět sníží. Viz, jak některé jehličnany se rozmnožují jen jednou za několik let, želvy, kolonie ptáků,..

36. Životní historie a adaptivní strategie : velikost organismu, rychlost vývinu, potravní výběr

- aneb, proč jsou různé druhy různě početné?

V rámci skupiny blízce příbuzných druhů, se jednotlivé druhy různě liší celkovou populační početností. Druhy se většinou liší v rovnovážných početnostech – tj., že pro některé druhy jsou zdroje méně omezené, než-li pro druhé, prostě každý druh má jinou nosnou kapacitu prostředí!