Výpisky na zkoušku - etika

Jak to funguje?

• Matky jsou jediným zdrojem potravy pro savce a zdrojem živin

• Kromě toho na ten plod se přenáší další látky které se pohybují v krevním řečišti matky

• Některé hormony – např. glukokortikoidy – ovlivnují receptory plodu

• Samotná funkce placenty může být negativně ovlivněna

• Matky jsou zároveň připraveny na to že se snaží co nejvíce ztlumit negativní vlivy na plod pomocí určitých enzymů

Ochrana placenty

• V normální situaci je tam kolující kortizol, tento enzym je aktivní a mění kortizol na neaktivní kortizol

• Při extrémním stresu je ta koncentrace kortizolu vysoká že jen část je deaktivovaná a část se dostává do plodu

• Nebo je určitá deficience enzymu a kortizol se dostává do plodu i když matka není zatížená stresem

Toto funguje i ve skutečném světě u hospodářských zvířat

Stresory

• Hospodářská zvířata jsou stresum vystavena z rzných důvodů

• Například prasnice v mnoha zemích světa jsou uzavřena v klecíhc po celý život – v evrpě to tak naštěstí není

• Může to být i z jiných důvodů – částé míchání neznámých prasnic, boje – stres pro matku

• Zvíře nemá kde odpočívat plus se bojí dominantních zvířat, málo místa na odpočinek

• Nebo nemají dostatek potravy, může fyziologicky stačit ale subjektivně strádají hladem

• Například: rodičovská zvířata kuřecích brojlerů – brojleři na rychlý růst, ty ostatní dostávají jen 20% toho aby se cítili nasyceni – dostávají jen 5tinu toho kolik by si dali samotní – aby moc netloustla

• Podobné u prasnic – není tak extremní – polovina dávky – aby netloustla

• Někdy se to projeví abnormálním chování – apetitivní způsoby – repetitivní chování – kousání do trubek, polykání vzduchu

• Extrémní počasí

• Negativní interakce s člověkem

• Tyto stresy ovlivnují negativně matku ale i mláďata

Příklady na prasatech a na kozách

• U prasnic máme stresy které jsme popsali – kromě těch přímý efektů stresoru na prasnici ale i nepříznivé vlivy na sele – zejména na vývoj mozku

• Například ve střední období laktace – se vyvíjí systém hypotalamu a hypofýzy která pak určuje stresovou reakci samotného zvířete

• Jsou programováni aby byli hyperreaktivní vůči stresu

• Experimentální simulace – míchání větších a menších prasnic ve skupinách, kontrola byli prasničky na laktaci které byli ve stálé skupině

• Zjistilo e že potomci stresovaných prasnic – zvýšená reaktivita na stres, citlivost na bolest a vyšší náchylnost k chorobám

• Citlivost na bolest se měřila při situaci – štípání ocásků (při intenzivních chovech si ukousají ocásky v prvním týdnu života)

• Reaktivita na tu bolest byla u těch stresovaných selat

• Měřila se podle křičení selat a jak moc stahují ocásek a chrání si ho

• Byl rozdíl v růstu – stresovaná selata po odstavu rostla hůře

• Důsledky trvali při sledování prasniček když vyrosly a staly se matkami – horší mateřské chování, kanibalismus – napadání a zabíjení vlastních selat

• Efekty nejsilnější – mezi 3-4 týdnem březosti – asi polovina březosti u prasat

• Takové podobné situace se odehrávají v přírodě – obecně prase divoké – kopytník který produkuje nejvyšší vrh – mít selat víc pokud je situace dobrá a počítá se s tím že ve špatné nějaká uhynou

• To znamená že často některá selata trpěla prenatálním stresem a jsou mnohem menší – trpasličí vzrůst

• Chovatelé prasat využívají možnosti vvelké produkce selat – vzrostl vrh ale vzrostla i mortalita

• Zvýšil se jednak počet mrtvě narozených selat ale pak i počet selat která se sice narodila ale jsou opožděná ve vývoji

• Je to analogický proces – např. s následky které se narodili děti podvyživeným matkám

• U těchto matek se zvětšují rozdíly – velmi malá selata a některá zas velmi velká, závisí na kapcitě dělohy individuální prasnice

• Mají celou řadu důsledků včetně snížene schopnosti regulace, menší schopnost růst – směřováno do mozku – pokud je nedostatek živin jsou přednostně do mozku

• Přirozená věc, která selekcí byla velmi zintenzivněna