Souhrn ke zkoušce mikrobiologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Stavba virové částice (virionu)
Centrálně nukleová kyselina – RNA nebo DNA, lineární nebo cirkulární, jedno nebo dvouřetězcová
Proteinová kapsida – složená z kapsomér
Plášť – vnější lipidový obal
Nejběžnější způsoby přenosu viru
Inhalovanými kapkami aerosolu (např. viry chřipky)
Potravou nebo vodou (např. virus hepatitidy A)
Přímým přenosem z jiného nakaženého hostitele (např. virus HIV, virus hepatitidy B)
Kousnutím členovce (např. žlutá zimnice)
Infekce a replikační cyklus viru
„Fáze eklipsy“ – virus přestane být infekční
Akutní infekce
Lytická vznik virových partikulí a uvolnění po lýze buňky. Např. obrna, chřipka
Perzistentní buňka zůstává naživu a pokračuje v uvolňování virových partikulí – př. Hepatitida B
Latentní infekce
Virus zůstává němý a potřebuje spouštěč. Př. Herpesvirová infekce
Bakteriofág
Virus infikující bakterie
Nejpočetnější biologický objekt v biosféře 1030
Označovány jako „živé nebuněčné entity“
Obvykle se skládají z proteinové kapsidy s NK a některé mají struktury, umožňující přilnout k hostitelské bakterii
Jejich reprodukce obvykle vede k destrukci bakteriální buňky
Lytický cyklus
Navázání na buněčnou stěnu bakterie
Penetrace, genetický materiál vniká do bakterie
Replikace genomu bakteriofága
Produkce komponent bakteriofága
Z komponent se vytváří fágové částice
Rozad bakterie a uvolnění bakteriofágů do prostředí
Metabolizmus
Parazité, nemají zásobní látky, minimum nebo žádné enzymy
Význam
Intracelulární parazité, genové manipulce, likvidace bakterií
Bakterie
Prokaryotická buňka
Úplná samostatnost buňky
Nepřítomnost jádra – chybí jaderná membrána, pouze nukleoid tvořen jediným kruhovým chromozomem
Nepřítomnost buněčných organel
Odlišná stavba ribozómu
Peptidoglykan v buněčné stěně
Anaerobní X aerobnií
Fixace N2
Velmi krátká generační doba
Menší než eukaryotická buňka
Živiny přijímány celým povrchem, velký aktivní povrch k objemu
Tvary bakterií
Koky
Tyčinky – pravidelné X zakřivené X nepravidelné (sporulující X nesporulující)
Kyjovitý tvar – bifidobakterie
Spirálovitý tvar - mykobakterie
Vláknité bakterie
Spóra (endospóra)
Odolný klidový útvar, vzniká uvnitř některých bakterií
Neslouží k rozmnožování!!!
Odolnost k vnějším podmínkám
Dlouhodobě životaschopná
Více obalů než vegetativní buňka
Snížení obsahu vody
Méně ribozómů
Nulová metabolická aktivita
Nepřijímá živiny
Kys. Dipikolinová a vápník
Bakterie a aktinomycety
Bakterie – stavba buňky
Vnější struktury – postradatelné
Bičík
Jen některé bakterie
Orgán pohybu
Mono-, lofo-, amfi- a peritricha
Bílkovinná vlákna – flageliny
Antigenní vlastnosti (H-antigeny)
Fimbrie syn. Pily
Bílkovinná vlákna, výběžky cytoplazmatické membrány
Uchycení k povrchům
F – (sex) pily pro konjugaci (parasexuální procesy) – předávání plazmidů
Receptor pro uchycení virů
Jsou to četná, poměrně krátká rovná vlákna trčící všemi směry ven z povrchu bakterie odolnější než bičíky
Typické pro escherichia coli