Anatomie - vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Mandle (tonsillae):
jako shluky sekundárních mízních uzlíků obklopených hlenovými žlázami se nacházejí v místech vystavených vstupu infekce, proto v různém rozsahu lokalizovány ve sliznici v místě přechodu ústní dutiny do hltanu
epitel se zanořuje do mandlí a vytváří hluboké krypty
kořen jazyka – jazyková mandle
měkké patro – patrové mandle
strop hltanu – hltanová mandle
mízní tkání vybaveno i ústí sluchových trubic
vedle tvorby lymfocytů představují přirozený imunizační orgán
Dásně (gingivae):
sliznice, která pokrývá lůžkové výběžky čelistí a řezákové kosti
tato sliznice se se pevně spojuje s okosticí a kolem zubního krčku vytváří val, kt. uzavírá vstup do zubního lůžka
u přežvýkavců sliznice na bezzubé řezákové kosti zesiluje a vytváří tuhý zubní polštář
Zuby (dentes):
vzniklé v průběhu fylogenetického vývoje jako deriváty kožní soustavy
vklíněny do řezákové kosti, horní a dolní čelisti
stavbu zubu dělíme na:
korunka – volná část zubu
kořen – uložen v zubním lůžku
krček – na hranici mezi korunkou a kořenem
upevnění v zubním lůžku umožňuje ozubice (jako vazivová blána obaluje kořen zubu), s věkem se její množství zmenšuje
výživu a inervaci zajišťuje dřeň zubu
na stavbě zubu se podílí zubovina, sklovina a cement
zubovina (dentin) – hlavní stavební tkáň zubu, na korunce ji překrývá sklovina, na kořenu cement; bělavě nažloutlá, tvrdá, ale pružná tkáň
sklovina – nejtvrdší tkáň těla, ochraňuje zubovinu na korunce, jen cca 1 – 2 % org. látek, zbytek minerální soli; povrch kryje amorfní blanka
cement – má charakter kostní tkáně, pokrývá kořen, u koně kryje i sklovinu korunky
I (dentes incisivi) řezáky – uchopení a oddělení potravy (u přežvýkavců se horní I nevyvíjejí); od středu ke kraji je označujeme jako klíšťky, střeďáky a krajáky.
C (dentes canini) špičáky – mezi řezáky a třenovými zuby, u hřebců a valachů (výjimečně u klisen, např. u primitivních plemen).
P (dentes premolares) třenové – drcení potravy, 1. třeňák narůstá jako trvalý zub a označuje se jako vlčí zub.
M (dentes molares) stoličky – uzpůsobeny ke žvýkání, vzadu za třenovými, narůstají jako trvalé.
Brachyodontní zuby – omezená doba růstu, korunku kryje sklovina
Hypselodontní zuby – při opotřebování dorůstají, celý povrch kryt cementem (kůň, hlodavci, špičáky prasat…)
Zubní vzorce:
Přežvýkavci: 20/32 0i 0c 3p / 3 1 3 0I 0C 3P 3M / 3 1 3 3
Prase: 28/44 3i 1c 3p / 313 3I 1C 4P 3M / 3 1 4 3
Hřebec: 28/40 3i 1c 3p / 3 1 3 3I 1C 3P 3M / 3 1 3 3
Klisna: 24/36 3i 0c 3p / 3 0 3 3I 0C 3P 3M / 3 0 3 3
Pes: 28/42 3i 1c 3p / 3 1 3 3I 1C 4P 2M/ 3 1 4 3
JAZYK, SLINNÉ ŽLÁZY.
• Jazyk
svalový pohyblivý orgán, uložen na spodině ústní dutiny
podílí se na příjmu a zpracování potravy, v jeho sliznici se nachází chuťový a hmatový orgán, tvar odpovídá tvaru ústní dutiny
rozlišujeme hrot, tělo a kořen jazyka, hrot jazyka je volně pohyblivý, tělo a kořen srůstá se spodinou jazyka a kostní podklad kořene jazyka tvoří jazylka
hlavní podklad jazyka tvoří příčně pruhovaná svalovina, v mediánní rovině je rozdělen vazivovou přepážkou
patrojazykový oblouk – vytváří ho řasa vystupující z boků kořene jazyka na jeho kořen
povrch jazyka je drsný, nachází se zde jazykové bradavky, které kromě mechanické funkce mají i funkci chuťového vnímání (zrohovatělý vícevrstevný dlaždicový epitel)
chuťové pohárky – slouží k chuťovému vnímání, vyčnívají do chuťové jamky v podobě jemných tyčinek, které se dostávají do styku s potravou
rozlišujeme 4 druhy jazykových bradavek:
nitkovité bradavky – pokrývají převážně hřbet jazyka, jejich hroty jsou skloněny ke kořenu jazyka, u všech druhů zvířat mají pouze mechanickou funkci, podobnou funkci mají kuželovité bradavky u skotu
houbovité bradavky – roztroušeny mezi nitkovitými bradavkami, spíše na těle jazyka, mají chuťové receptory v podobě chuťových pohárků
ohrazené bradavky – leží na kořenu jazyka, od okolí jsou oddělené kruhovou brázdou do níž ústní drobné serózní žlázy, obsahují velký počet chuťových pohárků, u prasete jsou dvě, u skotu jejich počet kolísá mezi 8 – 18
lístkovité bradavky – nacházejí se na bocích kořene jazyka a nejsou u skotu, mají chuťové receptory v podobě chuťových pohárků