Anatomie - vypracované otázky

Mandle (tonsillae):

• jako shluky sekundárních mízních uzlíků obklopených hlenovými žlázami se nacházejí v místech vystavených vstupu infekce, proto v různém rozsahu lokalizovány ve sliznici v místě přechodu ústní dutiny do hltanu

• epitel se zanořuje do mandlí a vytváří hluboké krypty

• kořen jazyka – jazyková mandle

měkké patro – patrové mandle

strop hltanu – hltanová mandle

• mízní tkání vybaveno i ústí sluchových trubic

• vedle tvorby lymfocytů představují přirozený imunizační orgán

Dásně (gingivae):

• sliznice, která pokrývá lůžkové výběžky čelistí a řezákové kosti

• tato sliznice se se pevně spojuje s okosticí a kolem zubního krčku vytváří val, kt. uzavírá vstup do zubního lůžka

• u přežvýkavců sliznice na bezzubé řezákové kosti zesiluje a vytváří tuhý zubní polštář

Zuby (dentes):

• vzniklé v průběhu fylogenetického vývoje jako deriváty kožní soustavy

• vklíněny do řezákové kosti, horní a dolní čelisti

• stavbu zubu dělíme na:

korunka – volná část zubu

kořen – uložen v zubním lůžku

krček – na hranici mezi korunkou a kořenem

• upevnění v zubním lůžku umožňuje ozubice (jako vazivová blána obaluje kořen zubu), s věkem se její množství zmenšuje

• výživu a inervaci zajišťuje dřeň zubu

• na stavbě zubu se podílí zubovina, sklovina a cement

zubovina (dentin) – hlavní stavební tkáň zubu, na korunce ji překrývá sklovina, na kořenu cement; bělavě nažloutlá, tvrdá, ale pružná tkáň

sklovina – nejtvrdší tkáň těla, ochraňuje zubovinu na korunce, jen cca 1 – 2 % org. látek, zbytek minerální soli; povrch kryje amorfní blanka

cement – má charakter kostní tkáně, pokrývá kořen, u koně kryje i sklovinu korunky

I (dentes incisivi) řezáky – uchopení a oddělení potravy (u přežvýkavců se horní I nevyvíjejí); od středu ke kraji je označujeme jako klíšťky, střeďáky a krajáky.

C (dentes canini) špičáky – mezi řezáky a třenovými zuby, u hřebců a valachů (výjimečně u klisen, např. u primitivních plemen).

P (dentes premolares) třenové – drcení potravy, 1. třeňák narůstá jako trvalý zub a označuje se jako vlčí zub.

M (dentes molares) stoličky – uzpůsobeny ke žvýkání, vzadu za třenovými, narůstají jako trvalé.

Brachyodontní zuby – omezená doba růstu, korunku kryje sklovina

Hypselodontní zuby – při opotřebování dorůstají, celý povrch kryt cementem (kůň, hlodavci, špičáky prasat…)

Zubní vzorce:

Přežvýkavci: 20/32 0i 0c 3p / 3 1 3 0I 0C 3P 3M / 3 1 3 3

Prase: 28/44 3i 1c 3p / 313 3I 1C 4P 3M / 3 1 4 3

Hřebec: 28/40 3i 1c 3p / 3 1 3 3I 1C 3P 3M / 3 1 3 3

Klisna: 24/36 3i 0c 3p / 3 0 3 3I 0C 3P 3M / 3 0 3 3

Pes: 28/42 3i 1c 3p / 3 1 3 3I 1C 4P 2M/ 3 1 4 3

1. JAZYK, SLINNÉ ŽLÁZY.

• Jazyk

• svalový pohyblivý orgán, uložen na spodině ústní dutiny

• podílí se na příjmu a zpracování potravy, v jeho sliznici se nachází chuťový a hmatový orgán, tvar odpovídá tvaru ústní dutiny

• rozlišujeme hrot, tělo a kořen jazyka, hrot jazyka je volně pohyblivý, tělo a kořen srůstá se spodinou jazyka a kostní podklad kořene jazyka tvoří jazylka

• hlavní podklad jazyka tvoří příčně pruhovaná svalovina, v mediánní rovině je rozdělen vazivovou přepážkou

• patrojazykový oblouk – vytváří ho řasa vystupující z boků kořene jazyka na jeho kořen

• povrch jazyka je drsný, nachází se zde jazykové bradavky, které kromě mechanické funkce mají i funkci chuťového vnímání (zrohovatělý vícevrstevný dlaždicový epitel)

• chuťové pohárky – slouží k chuťovému vnímání, vyčnívají do chuťové jamky v podobě jemných tyčinek, které se dostávají do styku s potravou

• rozlišujeme 4 druhy jazykových bradavek:

  • nitkovité bradavky – pokrývají převážně hřbet jazyka, jejich hroty jsou skloněny ke kořenu jazyka, u všech druhů zvířat mají pouze mechanickou funkci, podobnou funkci mají kuželovité bradavky u skotu

  • houbovité bradavky – roztroušeny mezi nitkovitými bradavkami, spíše na těle jazyka, mají chuťové receptory v podobě chuťových pohárků

  • ohrazené bradavky – leží na kořenu jazyka, od okolí jsou oddělené kruhovou brázdou do níž ústní drobné serózní žlázy, obsahují velký počet chuťových pohárků, u prasete jsou dvě, u skotu jejich počet kolísá mezi 8 – 18

  • lístkovité bradavky – nacházejí se na bocích kořene jazyka a nejsou u skotu, mají chuťové receptory v podobě chuťových pohárků