EKOLOGI - základní text

se dá vyjádřit hladkou křivkou. Ovšem pozorování v přírodě nám 
napovídají, že tomu tak není. V porodnosti a úmrtnosti populací 
je velká variab

ilita, které se říká demografická stochasticita a 

proměňují  se  také  podmínky  a  zdroje  prostředí  (tomu  se  říká 
environmentální stochasticita)

,  viz  též  předchozí  kapitoly. 

Jejich interakcí vznikají zcela náhodné fluktuace (neboli „šumy“) 
v systému, které mohou být významné ve srovnání s 

odpověďmi 

závislými  na  hustotě. A této situaci se říká 

neurčitost hustoty 

(density vagueness). Ovšem i populace, která je vystavena 
velkým demografickým nebo environmentálním stochasticitám, 

může  být  regulována  procesy  závislými  na  hustotě,  ale 
vzhledem k 

velké  náhodné  složce  těchto  procesů  je  obtížné, 

aby dosáhla rovnovážné hustoty. Ekologové jsou tak roztrpčeni 
tím, že 

přes zcela zjevný fakt, že populace jsou regulovány, se 

zřídka podaří odhalit nějaký jednoduchý faktor a vztah, který by 

tyto  regulace  vysvětloval. A to i tehdy, když se na rozsáhlých 

souborech dat zjistí velmi silná závislost na hustotě. 

V 

poslední 

době 

jsou 

rozvíjeny 

teorie 

tzv. 

nerovnovážných dynamik populací 

(nonequilibrium 

dynamics),  v  nichž  na  hustotě  závislé  i  na  hustotě  nezávislé 

faktory mohou spolu interagovat velmi složitým způsobem. Tak 

např.  na  obr.  16-19  je  znázorněna  hypotetická  populace,  kdy 
v 

části (a) vidíme konstantní rychlost reprodukce R a na hustotě 

závislou rychlost mortality dm. V 

bodě,  kde  se protnou je 

rovnovážný stav K1. Na obr. (b) je totéž, ale navíc je zde 

přítomen na hustotě nezávislý faktor mortality m, který ustanoví 
novou rovnováhu populace v