EKOLOGI - základní text

kombinacích populačních  hustot, které se nacházejí poměrně blízko společnému rovnovážnému 
bodu 

[Hˇ;Bˇ].  Jestliže  nějaký  vnější  vliv  (např.  náhlá  mortalita  jedné  z populací) vychýlí tento 

systém dále od tohoto bodu (jak je např. naznačeno na obr. 23-8), tak trajektorie protne jednu z os 
a jedna z 

populací tak zaniká: např. na tomto obrázku predátor úplně vyhubí svoji kořist).  

Nicholson a Bailey navrhli alternativní model k Lotka-Volterrovu  

Jedním z 

hlavních  zjednodušujících  předpokladů  Lotka-Volterrova modelu je vztah pHP, 

jehož důsledkem  je,  že  za dané efektivity predace (p) a dané populační  velikosti kořisti (H), by 

vždy mělo více predátorů zkonzumovat větší počet kořistí. To ovšem odporuje biologické realitě, 

protože vzájemné interakce mezi predátory (které sílí s jejich rostoucí populační hustotou) mohou 

podstatně snižovat počet kořistí, které připadnou  na jednoho predátora. A. J. NICHOLSON a V. A. 
BAILEY 

(1935)  vyvinuli  alternativní  model,  který  byl  původně  zaměřen  na  modelování  dynamiky 

systému parazitoid-hostitel.  Parazitoidi, 

podobně  jako  predátoři,  svoji  kořist  zabíjejí, ale nikoli 

v 

době jejich setkání, ale zpravidla  mnohem později, až poté, co se z  vajíček parazitoida  vyvine 

larva,  která  postupně  konzumuje  tkáně  hostitele  (setkání  obou  účastníků  této  interakce  se  totiž 

odehrává  většinou  v podobě  nakladení  vajíček parazitoida v blízkosti hostitele). Z tohoto důvodu 

může být kořist (zde zpravidla nazývaná podobně jako u parazitizmu výrazem hostitel) napadena 

větším počtem parazitoidů (ovšem zpravidla je počet parazitoidů, kteří mohou být vyživeni jedním 
hostitelem, ome