EKOLOGI - základní text

kořist lze analyzovat graficky 

Studie  funkčních  a  numerických  odpovědí  predátorů,  stejně  tak  jako  populační  dynamiky 

predátorů,  odhalily  biologická  omezení  jednoduchých  modelů  predátor-kořist,  jakými  jsou  např. 
Lotka-Volterrovy rovnice. K 

jejich zpřesnění je nutné zařadit do modelů další předpoklady, které do 

nich vnesou  biologickou realitu. Tyto modely však jsou z matematické stránky velmi obtížné,  a 
abychom se vyhnuli 

problémům, budeme  používat  grafické  přístupy  ke  zjištění  stability 

v systémech predátor-

kořist. Napřed si připomeňme grafické znázornění Lotka-Volterrova modelu. 

Jednalo  se  o  dvourozměrný  graf,  který  je  přetnutý  dvěma  kolmicemi  k osám. Svislá kolmice 
protínající vodorovnou osu (

která vyjadřuje populační velikost kořisti H) je izoklína predátora (její 

poloha je rozhodující pro chování populace predátora: vlevo od ní jeho populace klesá a vpravo 
roste) a vodorovná kolmice protínající svislou osu (

znázorňující populační velikost predátora P) se 

nazývá  izoklína  kořisti  (pod  ní  populace  kořisti  roste  a  nad  ní  klesá).  Obě  tyto  přímky  jsou 

rovnoběžné s osami, protože jednoduchý Lotka-Volterrův model předpokládá, že jak Pˇ tak Hˇ jsou 
konstanty. Tento tvar a poloha izoklín má za výsledek neutrální rovnováhu. V 

dalších částech této 

kapitoly se budeme zabývat tím, jak biologická realita změní polohu nebo také tvar těchto izoklín.  

Mnoho  ekologů  namítalo,  že  chybou  jednoduchého  Lotka-Volterrova modelu je, že 

nezahrnuje  závislost populac

í predátora nebo kořisti na hustotě. To lze udělat např. tak, že výraz