EKOLOGIE - doplňkový text

méně  příhodné vlastnosti jiných jedinců (které  způsobí,  že  zanechají  méně potomků a tím 

tito jedinci méně přispějí dalším generacím). 

Teorie evoluce přírodním výběrem požaduje splnění dvou předpokladů. Jednak musí 

být 

vlastnosti rodičů předávány na potomky: v tomto nevznikl ani za Darwinovy doby žádný 

problém; 

již po tisíciletí lidé věděli, že potomci jsou více podobní rodičům než jiným jedincům 

či  dokonce  jiným  druhům.  Čím  je  to  ale  způsobeno,  to  zůstávalo  záhadou. Dalším 

předpokladem, který musí být splněn, je, že vlastnosti druhů se mění v čase. To sice nebyla 

Darwinova  myšlenka,  ale přesto  způsobila  velké rozpaky. Již  Darwinův dědeček,  Erasmus 
Darwin  (1731-

1802) a  nezávisle na něm francouzský voják a přírodovědec Jean-Baptiste 

Lamarck  (1744-

1829)  předpokládali,  že  se  vlastnosti  druhů  mohou  měnit  „živoucí  silou“, 

pokud  to  vyžaduje  splnění  nějakých  jejich  „požadavků  vyvolaných  hladem,  nebezpečím, 

vnitřním cítěním“ apod., ale převládajícím názorem té doby byla neměnnost druhů v podobě, 

kterou jim dal stvořitel. 

Takový byl stav znalostí Darwinovy doby. Jeho 

teorie evoluce  přírodním  výběrem 

byl  brilantní  příklad  deduktivního  myšlení.  Darwin  nepotřeboval  žádné  „vnitřní  cítění“  ani 

„živoucí  sílu“,  aby  vysvětlil,  že  druhy  se  proměňují  rozdílností  v rozmnožovacích 

schopnostech a přežívání jedinců obdařených různými vlastnostmi. 

Avšak již v 

této  době  se  rodilo  další  poznání,  které  neméně  revolučně  změnilo 

přírodní  vědy,  a to byla