EKOLOGIE - doplňkový text

zdroje vyčerpají, přejdou do klidových stádií. 

Bílkoviny 

obsahují  až  tisíce  aminokyselin,  které  jsou  rozkládány  vně  mikrobních  těl 

mimobuněčnými  (extracelulárními)  proteázami a aminokyseliny potom mohou vstoupit do 

mikrobní  buňky, kde  mohou být užity pro syntézu bílkovin nebo pro produkci energie  (za 

vzniku amoniaku). Také škrobu  je v opadance málo, protože ho rostlina využije pro 
udržovací dýchání ješt

ě před odumřením a opadem. Extracelulární amylázy, které produkuje 

mnoho  půdních  bakterií  a  hub,  štěpí  škroby  na  jednotky  sestávající  z  několika  molekul 
glukózy, které jsou potom 

vstřebány mikrobní buňkou a využity pro produkci energie. Škrob 

je  poněkud  pomaleji  metabolizován  než  jednoduché  cukry,  ale  poskytne  také  poměrně 

hodně energie pro mikrobní růst. Celulóza je hojná součást rostlinných těl a je to strukturální 

polymer,  který  nemůže  být  použit  rostlinou  tak  jako  škrob  nebo  jednoduché  cukry  pro 
okamžit

ou produkci energie. Extracelulární celulázy štěpí dlouhé řetězce molekul celulózy na 

menší jednotky sestávající ze dvou molekul glukózy a vzniklý disacharid (celobióza) je 

štěpen  na glukózu enzymem celobiázou. Hemicelulóza  je  různorodá  skupina  polymerů 
skládající se z 

několika  typů  cukrů,  které  jsou  v čistém  stavu  rychle  dekomponovány,  ale 

v 

rostlinných buněčných stěnách se většinou vyskytují ve spojení s ligninem a jinými látkami, 

což  znesnadňuje  jejich  rozklad.  Lignin  je složitou složkou rostlinné opadanky, obsahuje 

rozmanité chemické  vazby  a trojrozměrné struktury. Molekuly ligninu  obklopují  mikrovlákna 
celulózy a hemicelulóz v